Že jsme z nejhoršího venku a je čas zrušit většinu opatření, je velký a nebezpečný omyl, říká český imunolog v USA
Český imunolog Zdeněk Hel je profesorem na lékařské fakultě University of Alabama (UAB) v americkém Birminghamu, kde se dlouhodobě zabývá výzkumem viru HIV a jinými nemocemi. Podílí se na intenzivním výzkumu viru SARS-CoV-2 a jeho působení v lidském organismu. UAB je také jedním z prestižních amerických pracovišť, která vyvíjejí vakcínu proti tomuto viru. Popisuje, co je pro její nalezení nezbytné, co můžeme od viru dál čekat, jaké další hrozby se před námi mohou vynořit a co bychom měli udělat dřív, než opatrně uvolníme ochranná opatření. Protože nejvíc práce nás podle Zdeňka Hela teprve čeká.
Jak velkou šanci má věda v boji proti SARS-CoV-2? Dá se to srovnat s bojem proti jiným virům?
Koronavirus SARS-CoV-2 už s největší pravděpodobností v lidské populaci zůstane a nepodaří se ho zcela vymýtit. Vymýcení virové infekce se v globálním měřítku úspěšně povedlo v případě pravých neštovic. Díky celosvětové vakcinační kampani byl poslední člověk nakažen neštovicemi v roce 1978, a to při nehodě v laboratoři.
Kompletní eradikace některých jiných virů je možná, například virů způsobujících obrnu nebo příušnice. Je to dáno tím, že tyto viry jsou specifické pro člověka a že proti nim existují účinné vakcíny. Je smutnou vizitkou, že se nám to například u polioviru (který způsobuje dětskou obrnu, pozn. red.) ještě nepovedlo.
Další viry ale vymýtit buď nelze, anebo jen s velkými obtížemi. Příkladem je influenza, virus způsobující chřipku, který má velké zvířecí