Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Badatel zjistil, jak zemřeli rudoarmějci pohřbení na Olšanech. V boji padl zlomek z nich, ne stovky

Pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech v Praze. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech v Praze. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Ze zhruba pěti set rudoarmějců pohřbených na pražských Olšanských hřbitovech zemřelo v bojích nebo v důsledku zranění z nich průkazně přibližně osm desítek mužů. Další hroby patří často vojákům, kteří zahynuli bez souvislosti s válkou, ukázalo několikaleté zkoumání ruských archivů.

Jehlanovité žulové náhrobky s lomenými špicemi stojí u severní zdi pražských Olšanských hřbitovů v řadách jako vojáci na nástupu. Jsou na nich jména v azbuce, tmavě rudé pěticípé hvězdy, reliéfy se zkříženými prapory a ikonickými samopaly Špagin ve stejné barvě.

Místo posledního odpočinku stovek rudoarmějců patří k řadě válečných hrobů, které v Česku dodnes připomínají krev prolitou za jeho osvobození. Ale nejen to: z oficiálního ruského pohledu je pietní prostor argumentem, kdo byl skutečným osvoboditelem a komu by Češi měli projevovat náležitou vděčnost.

Ruské velvyslanectví o olšanském pohřebišti rutinně hovoří jako o „pomnících rudoarmějců, kteří padli v bojích za osvobození Československa“. Těch skutečně na československém území padlo z vojáků osvobozujících armád nejvíce. Ale podle v Česku žijícího ruského novináře Vladimira Pomortzeffa jsou osudy mužů ležících na Olšanech pestřejší. „Často se říká, že to byli vojáci, kteří padli při osvobozování Prahy, tak to ale není,“ řekl Deníku N.

Pomortzeffa pohřebiště zaujalo v roce 2013. Tehdy se důsledkem nešikovné rekonstrukce náhrobků na hrobech objevila zkomolená jména vojáků, jak popsal server iDnes.cz. Podle svých slov se snažil domluvit s ruskou ambasádou, která ale nebyla příliš ochotná zjednat nápravu. Pomortzeff se však o osudy mužů, jejichž kosti spočívaly pod náhrobky, začal zajímat.

Pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech v Praze. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Pomohlo mu to, že druhá světová válka je pro Rusko důležitou součástí národního příběhu. „Proto byla digitalizace ruských archivů priorita,“ vypráví Pomortzeff, který nyní, krátce před 75. výročím konce války, závěry svého bádání zveřejnil.

Nesrovnalost nalezl už v oficiálním údaji, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější