Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Virus v buňce ožije a chová se tam jako despotický vládce. Drží i lidstvo odjakživa ve střehu, říká virolog

Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR, České Budějovice. Foto: Biologické centrum AV ČR
Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR, České Budějovice. Foto: Biologické centrum AV ČR

„Krevní plazma uzdravených může zachránit životy těžce nemocným s covid-19. Začínáme s testy,“ říká Libor Grubhoffer, šéf českobudějovického Biologického centra. Jak by mohla vakcína proti dětské obrně chránit před koronavirem? Jak světu pomohli čeští lovci mikrobů? A komu vděčíme za sex?

Před rokem touhle dobou bychom si povídali nejspíš o klíšťatech, na která se specializujete. Jenže teď se vaše parazitologická laboratoř v Biologickém centru věnuje testování koronaviru pro nemocnice Jihočeského kraje a Vysočiny. Odstavili jste klíšťata úplně?

Ne, to v žádném případě. Je pravda, že se musíme trochu hecovat, abychom na ně pro samý koronavirus nezapomněli. Klíšťata a původci infekčních onemocnění, která přenášejí, zůstávají v centru našeho zájmu. Zapomenout na klíšťata by neměli ani čtenáři, naopak, bacha na ně! Jarní sezona už je v plném proudu.

Proto jsem taky „naočkoval“ do testování ještě skupinu rostlinných virologů z našeho centra, čímž se naší laboratoři v Parazitologickém ústavu trochu uleví. Mezitím jsme ale získali povolení pro práci se živým koronavirem, takže k rutinnímu testování klinických vzorků přibylo mnohem zajímavější zkoumání jeho chování ve vnímavých buňkách.

V tiskové zprávě jste to komentoval slovy, že máte „nový virus do sbírky“.

Sbírka je to velmi cenná, ale na rozdíl od sbírky motýlů se s ní moc nechlubíme… Ani nechceme a nemůžeme. Máme v ní i další docela nebezpečné viry, zejména přenášené klíšťaty nebo komáry, které mohou člověku ublížit.

Od studia koronaviru si slibujeme, že přitáhneme pozornost veřejnosti i politiků k dalším závažným otázkám infekčních onemocnění. Když se ucházíme o finanční podporu pro náš výzkum, často o těch nemocech hovoříme jako o hrozbách, které se mohou vynořit zcela nečekaně, jakoby odnikud. Chtěl bych věřit tomu, že na pozadí zkušeností s touto pandemií nás budou už brát s plnou vážností.

V textu pro Učenou společnost a časopis Vesmír jste psal, že nás pandemie zastihla nepřipravené, přestože jsme v posledních dvaceti letech prožili dvě výrazná varování, tedy epidemii SARS a MERS. Ty jsme ale nebrali dostatečně vážně. Jak to, že se vytratily jako pára nad hrncem?

S námi lidmi už to tak je, jakmile nám otrne, zapomínáme i na nebezpečí. Skutečnost, že se předchozí epidemie vytratily, nemá jednoduché vysvětlení. Příčinu lze hledat v kombinaci biologických a epidemiologických vlastností těchto virů, ale i v politických okolnostech. Tehdy se obě nákazy podařilo udržet v místě jejich vzplanutí, nepodařilo se je ututlat a rychle zabrala protiepidemická opatření. Jsem přesvědčený, že kdyby Čína

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější