Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co přijde, až skončí krize? Budeme si muset vybrat cestu, kterou chceme jít

Je čas přehodit výhybku. Foto: Adobe Stock
Je čas přehodit výhybku. Foto: Adobe Stock

Esej Michaela Žantovského: Bude mít Evropská unie po skončení koronavirové krize sílu naplnit svůj Zelený plán, který má zajistit, že se do roku 2050 stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem? Těžko, ale existuje i jiná cesta.

Dosud probíhající krize vyvolává již dnes bouřlivé diskuse o tom, jak nejlépe a co nejdříve odstranit její následky a jaký bude mít dopad na současné priority a představy. Řada pozorovatelů zároveň akcentuje její chápání jako příležitosti změnit zaběhlá paradigmata a nahlédnout svět a jeho budoucnost novýma očima. Tuto příležitost bychom neměli promarnit. Zejména proto, že řada vážných problémů, kterým čelí svět, kvůli epidemii nezmizela ani nezmizí.

Jedním z již dnes se rýsujících evropských sporů je budoucnost Zelené dohody pro Evropu, snahy stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem, jak se praví na oficiálních stránkách Evropské komise. Ta představila tento plán 11. prosince loňského roku, ve dnech, kdy se – aniž jsme to tehdy tušili – začalo z čínského Wu-chanu šířit onemocnění covid-19.

V tom sporu se střetává představa využít současné krize jako příležitosti k nastartování, ba urychlení zeleného programu jako prostředku ke stimulaci investic a růstu se skeptickým názorem, že v současné situaci je zelený program luxus, který si Evropa, disproporčně zasažená virem a následnými opatřeními proti jeho šíření, nebude moci dovolit.

Ani jeden z obou názorů nepostrádá racionální základ. Zelený program, který jen do roku 2030 předpokládá dodatečné investice ve výši 2,6 bilionu eur, kolem 1,5 % předkrizového HDP celé Evropské unie, by si skutečně vynutil

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Esej

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější