Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bližního svého hledáme i na okraji propasti. Oceněný novinář Štindl vydal další román

Publicista, spisovatel a scenárista Ondřej Štindl s novinářskou Cenou Ferdinanda Peroutky za rok 2019. Foto: ČTK
Publicista, spisovatel a scenárista Ondřej Štindl s novinářskou Cenou Ferdinanda Peroutky za rok 2019. Foto: ČTK

Jedním z titulů připravených pro březnovou propagační akci Velký knižní čtvrtek byl nový román Ondřeje Štindla (* 1966) s názvem Až se ti zatočí hlava. Oceňovaný publicista a scenárista, který letos získal Cenu Ferdinanda Peroutky, sice na půdorysu za vlasy trochu přitažené zápletky honí snad až příliš mnoho příslovečných zajíců, výsledný dojem z jeho prózy však zachraňuje nezvyklá bohatost i obraznost autorova jazyka.

Očekávaná mediální masáž, která měla vybranou patnáctku knih provázet, se nekonala kvůli vypuknutí pandemie a následným opatřením v rámci boje proti koronaviru. Autorovi tak nezbylo než své dílo propagovat s humorem sobě vlastním dennodenně na Facebooku. Jediné setkání s autorem nad jeho novou prózou nakonec proběhlo koncem ledna v kavárně Fra ještě před vlastním vydáním knihy, kde z ní přečetl několik ukázek a v rozhovoru se svým hostitelem Petrem Borkovcem také prozradil něco málo o jejím vzniku (třeba to, že původně nesla pracovní název Studený místo, který však pro podobnost s Topolovou Chladnou zemí nakonec padl pod stůl). Na reakcích publika při autorském čtení dobře vybraných a sugestivně podaných ukázek se také ukázalo, že v románu Až se ti zatočí hlava není nouze o poutavé ani (černo)humorné scény a repliky.

Ačkoliv se Štindlův text vyznačuje absencí tradičního členění na kapitoly, samotný příběh sestává ze dvou dosti odlišných částí, odrážejících zásadní proměnu hlavního (anti)hrdiny. Tím je čerstvě propuštěný novinář středních let Jan Souček. Johana, jak si lehce narcistický a notně vyhořelý intelektuál s místy překvapivě vulgárním slovníkem nechává přezdívat, lze vnímat jako příslušníka tzv. pražské kavárny, od jejíchž často idealistických postojů si však coby bytostný cynik udržuje zdravý odstup. Jeho náhodným protihráčem se stává životní smolař Petr Rubeš, reprezentant opačného ideového tábora se zálibou v internetovém trollingu, kterého opustila manželka a jemuž brání ve styku s malým synem soudní zákaz.

Rubešův vcelku banální urážlivý komentář se vinou nešťastného načasování stal štiplavou solí v čerstvé ráně, kterou s nuceným odchodem z práce utrpěla Johanova ješitnost, a přiměl protagonistu ke snaze vytrestat nicnetušícího protivníka naprosto neadekvátním způsobem. Bolestivé vystřízlivění, které hlavnímu hrdinovi přinese výsledný nezdar, však Johanovi otevře oči a přiměje ho, aby se pokusil ve jménu vlastního vykoupení pomoci nešťastnému Rubešovi strávit nějaký čas se synem („aby měl na tátu nějakou vzpomínku“), přestože si to žádá nenávratně překročit hranice zákona. Právě nenadálý obrat ve vztahu Johana a Rubeše přitom představuje asi největší kámen úrazu v celém vyprávění, neboť navzdory Štindlovu nemalému úsilí

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější