Nakažení může být pro Babiše zlé, vídají ho jen vyvolení. Jak se řídí země v rychlosti a zpoza zdí paláce
Koronavirová epidemie změnila zaběhlý formát vládních schůzí. Ministři jednají v rychlosti a na dálku, například premiér Andrej Babiš tráví dny v Hrzánském paláci na Hradčanech a s kolegy se vídá jen na tiskových konferencích – pokud na ně vůbec zamíří. Část kritiky za nedomyšlená rozhodnutí může jít na vrub právě pracovním podmínkám vlády.
Gotický dům v pražské Loretánské ulici, z nějž během staletí přestaveb vznikl Hrzánský palác, patřil v minulosti staviteli svatovítské katedrály Petru Parléřovi, později komorníkovi císaře Rudolfa II. či pražskému metropolitnímu kapitulnímu proboštství. V době koronavirové pandemie se budova, patřící na hradčanském ostrohu zvenčí k těm méně honosným, stala klíčovým místem, odkud se řídí Česko.
Že sem přesídlil premiér Babiš, není úplně překvapivé: palác slouží k reprezentačním účelům předsedů vlád a šéf kabinetu už si vládnutí z něj vyzkoušel při rekonstrukci Strakovy akademie. V paláci, který si podle ČTK oblíbil, je méně lidí a ruchu než právě v klárovském sídle vlády.
Důvodem je ovšem koronavirová epidemie. „Je to premiér a z preventivních důvodů je omezený rozsah lidí, kteří k němu mají přístup,“ řekla Deníku N mluvčí vlády Jana Adamcová. Výslovně zmínila
