Deník N

Proklínaná i nenahraditelná WHO: Co dokázala a zkazila, a co může a nemůže Světová zdravotnická organizace

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus během tiskové videokonference k pandemii covid-19 z Ženevy. Foto: OSN, UN Photo
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus během tiskové videokonference k pandemii covid-19 z Ženevy. Foto: OSN, UN Photo

Ne generál, který velí, spíš nedobře placený kouč, jenž musí motivovat nekooperující hráče proti těžkému soupeři. To je Světová zdravotnická organizace – s úspěchy jako vymýcení neštovic, s průšvihy jako Tamiflu a s kontroverzemi jako Čína a financování. Co je tedy vlastně WHO zač?

„WHO to opravdu zvorala. Z nějakých důvodů, ač financovaná z velké části z USA, je velmi pročínská,“ napsal na Twitteru 7. dubna prezident Donald Trump. Bylo to v době, kdy Světové zdravotnické organizaci hrozil, že jí kvůli její neschopnosti bojovat s koronavirem zastaví americké příspěvky a dary, které tvoří zhruba 16 procent jejího rozpočtu. O týden později to skutečně udělal s tím, že peníze uvolní, pokud se WHO v příštích měsících dobře popasuje s pandemií.

Na organizaci se sype kritika ze všech stran. Politici i média jí vyčítají podcenění koronaviru a přílišnou vstřícnost vůči čínské diktatuře, aniž by bylo každému zřejmé, jaké má při potýkání se s covid-19 vlastně možnosti.

Úspěchy, které blednou ve stínu koronaviru

Při analýze současného dění je třeba zajít hluboko do minulosti.

  • WHO byla založena 7. dubna 1948 jako jedna z nezávislých agentur Organizace spojených národů, aby „všichni lidé mohli dosáhnout nejvyšší úrovně zdraví“.
  • Jejím primárním cílem tedy je likvidace nemocí, speciálně těch infekčních.
  • Kromě tohoto nejvyššího úkolu má i řadu dalších – například je tím orgánem, který dohlíží na to, aby jednotlivé diagnózy měly na celé Zemi stejné jméno, protože i tato zdánlivá „byrokratština“ kolem jednotného názvosloví může zachraňovat životy.

V roce 1948 to nebylo poprvé, kdy si lidstvo řeklo, že boj s chorobami je nutné koordinovat na globální úrovni. Od poloviny 19. století se konaly Mezinárodní hygienické konference, které se zabývaly společnými postupy proti choleře, moru a žluté zimnici.

Když byla po první světové válce vytvořena Společnost národů, předchůdce OSN, stala se její součástí i zdravotní agentura. Vzhledem k nefunkčnosti celé struktury ale velký zápis v historii nezanechala.

To se o WHO nedá říct. Ta má za sebou i zásadní úspěchy. „Tím největším je kontrola řady infekčních chorob – především vymýcení neštovic k roku 1980. Také u dětské obrny už jsme jen kousek od cíle. Zatímco před pár desítkami let mrzačila doživotně statisíce lidí, dnes už máme pouze několik desítek případů v několika málo kapsách v nejzaostalejších zemích,“ říká Deníku N po telefonu Srđan Matić, ředitel Kanceláře WHO pro Českou republiku.

Covid-19 útočí na plíce, zatímco tabákový průmysl je činí zranitelnějšími. Zdroj: WHO

Ne že by WHO vymyslela nějaký zásadní lék, ale přes svou rozsáhlou síť zastoupení šířila v postižených krajích postupy, jak s těmito nemocemi zatočit. V tomto ohledu se stala jakýmsi planetárním ministerstvem zdravotnictví.

Jenže není jím doopravdy. „Všechna naše síla je v 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Zdravotnictví

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější