Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Nezávidím vám a mám strašný strach.“ Statistik Dušek se na veřejnosti bránil věštění, před poslanci mluvil upřímně

Grafika: Deník N
Grafika: Deník N

Vystoupení vrchního zdravotnického statistika Ladislava Duška před poslanci, na něž upozornil server iRozhlas, vzbudilo svou nebývalou otevřeností rozruch. Dušek v něm přiznává strach z vývoje epidemie i to, že karanténní opatření pouze odložila její průběh. Porovnali jsme jeho výroky s tím, jak se k těmto otázkám vyjadřoval pro veřejnost.

Statistiky o vývoji pandemie na území Česka, o obsazenosti akutních lůžek v nemocnicích nebo o rychlosti šíření viru jsou jedněmi z mála pevných bodů, kterých se mohou politici i běžní lidé v dnešních dnech chytit. Veřejnost s nimi na pravidelných středečních tiskových konferencích seznamuje šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Vždy se ale brání výhledům za horizont dvou nebo tří týdnů. „Máme sedm variant, kudy se může situace do budoucna vyvíjet. Potřebujeme v rámci možností co nejpřesněji zjistit, jak velký podíl obyvatel se s nemocí potkal v základních věkových kategoriích (což má zodpovědět rozjíždějící se studie promořenosti, pozn. red.).

Na základě tohoto údaje budeme schopni vybrat třeba dvě varianty, kterým už můžeme věřit. Když se podívám na tři až čtyři měsíce dopředu, modely jsou částečně věštěním z křišťálové koule. Přijde mi až nefér to prezentovat,“ odpověděl například minulou středu na konferenci na dotaz, kdy přijde Česko s vlastní předpovědí vývoje epidemie na několik měsíců dopředu, jakou má třeba Slovensko.

„V tuto chvíli můžeme být pyšní na to, že ukázněnost republiky, byť to má své dramatické ekonomické konsekvence, jednoznačně zastavila nekontrolované šíření nemoci. Teď se jen potřebujeme v časoprostoru podívat a říct, v jakém bodě jsme, abychom dali na stůl třeba dva tři relevantní scénáře a mohla se podle toho řídit ekonomika nebo i vláda. Na to budeme zcela jistě potřebovat ještě dva nebo tři týdny,“ dodal Dušek a vyzval lidi k trpělivosti i s ohledem na chystanou obří studii, která má odpovědět na otázku o promořenosti Česka.

„Nebyl by problém si užít svých pět minut slávy, do existujících epidemiologických modelů nastrkat nejrůznější čísla, přinést sedm variant, z nichž jedna by mohla mít charakter poplašné zprávy, přitom jsme si jisti, že to nenastane. Modely existují, pracuje na nich tým expertů, ale je třeba upřesnit vstupní parametry, abychom výhled dali, a je nám naprosto jasné, že na to celá země čeká a že ty krátkodobé predikce jsou sice hezké, ale nikdo je nechce poslouchat dalších deset let, jak to bude vždycky na tři týdny dopředu,“ řekl na tiskové konferenci Dušek.

Ještě týž den se však pustil do mnohem odvážnějších nástinů možných scénářů budoucnosti, ovšem už mimo objektivy kamer. Jen pár hodin po ranním novinářském brífinku se vydal na schůzi poslaneckého výboru pro zdravotnictví, aby představil nový informační systém pro zdravotníky. A jak si jako první všiml server iRozhlas, Duškova rétorika během debaty s poslanci byla o poznání žoviálnější a otevřenější než obvyklé prezentace před veřejností. Ačkoliv na schůze výborů v době epidemie veřejnost nesmí, zvukový záznam je běžně dostupný na webu Sněmovny.

„My to prostě nevíme“

„Nezávidím vám a sám mám strašný strach,“ pronesl o stávajícím vývoji směrem k poslancům Dušek. „Před každou přednáškou (o koronaviru, pozn. red.) hodiny přemýšlím, jestli mám být pozitivní, usmívat se, nebo spíš strašit. A všechno je blbě. Úplně všechno, co řeknu, je blbě. Protože nemůžeme zůstat deset let ve vězení a nemůžeme nic,“ nechal se Dušek slyšet před poslanci, kteří mu pak, jak je na záznamu slyšet, za jeho upřímnost děkovali.

„Zaznělo tady: řekněte tedy tu pravdu, ať se lidé rozhodují. Tak tohle je ta pravda. Pravda je, že nevíme, jak velkou virovou nálož máme venku. Nevíme, jaká je inkubační doba. Nevíme, jaký je poměr mezi pozitivitou a infekčností a časový gap (prodleva, pozn. red.). Nevíme podíl subklinických (bezpříznakových, pozn. red.) případů. Ale ze všech kalibrací modelů se mi zdá, že je bohužel nízký, a to asi deset procent,“ řekl šéf zdravotnických statistiků a při svém proslovu členům výboru přiznal, že v sobě hledal odvahu, jak před nimi o situaci mluvit, a že takto otevřeně to „řekl akorát doma manželce“.

Hned na úvod debaty s poslanci zmínil, že má z vývoje situace strach, a to především kvůli vlastnostem viru, jako je jeho vysoká nakažlivost, a také spoustě otazníků kolem něj: zatím nevíme, kolik lidí prodělává nemoc bez příznaků, a nevědomky tak nemoc šíří, a zda někde nehrozí nové ohnisko nákazy.

„Virus má tyto biologické vlastnosti: v Česku začal importem na základním čísle 2,6 či 2,8 (reprodukční číslo udávající rychlost šíření – kolik jeden nakažený průměrně infikuje lidí, pozn. red.), což je číslo velmi verifikované a je to první z přesných čísel o naprosto nepřesné situaci. Kdybyste virus nezastavili nouzovými opatřeními, šel by na základní číslo 5,6,“ řekl Dušek s tím, že tento údaj mu potvrdil kolega z University of London, jehož modelem se čeští statistici mimo jiné inspirovali. Dodal, že všechny zahraniční modely hovoří o vysoké nakažlivosti viru při běžném „komunitním“ šíření – tedy ve společnosti bez karanténních opatření.

Kdyby virus při „příchodu“ do Česka nabral svou „přírodní“ rychlost komunitního šíření, nastal by podle Duška italský scénář, protože by pronikl do nejzranitelnější složky obyvatel. „To se nestalo a my jsme získali jakýsi čas, abychom zvládli situaci. A pokud není na obzoru zázračná vakcína, jako že to vypadá, že ta mrcha umí ještě mutovat a asi i jiné krásné věci, tak se prostě budeme – a tady to snad můžu říct, protože v tomto kolektivu to nebude sprosté slovo – promořovat. Nějak to začít musí,“ připustil Dušek a zmínil, že má „strašný strach z toho, co se stane“.

„Protože my nevíme, co tam venku v přírodě zůstalo jako nálož. Nevíme, v jakém časoprostoru jsme teď s infekcí. Jestli jsme na začátku a máme tady získanou imunitu a zkušenost s virem jednoprocentní, dvouprocentní, tříprocentní, (to je v podstatě jedno, jaké to číslo je, prostě do deseti procent). Anebo jsme v situaci, která by byla fakt nádherná, a to je třeba čtyřicet procent. A naštěstí by se třeba také ukázalo – pánbůh přeje nešťastným malým národům –, že ta imunita alespoň chvilku vydrží. Pak zase to rozhodování bude jiné. A my to prostě nevíme,“ přiznal upřímně Dušek. Právě studie, která se nyní rozjíždí v šesti českých městech a je postavená na dobrovolnících, kteří se nechají otestovat na protilátky, má pomoct otázku zodpovědět.

Ladislav Dušek na tiskové konferenci ÚZIS a ministerstva zdravotnictví 15. 4. 2020

„Jestliže mluvíme o předpokladu, že je tady deset procent subklinických (bezpříznakových pozn. red.) případů a republika byla zatažená do nouzového stavu dramaticky rychle a nemoc se ještě ani nezačala šířit, tak to znamená, že je všechno před námi. A minimálně přibližně padesát procent obyvatel se s tou nemocí ještě bude muset v dalších měsících setkat. A bude to výzva, jak to zvládneme, aby to všechno neproběhlo během dvou měsíců, protože by to zlikvidovalo akutní péči a byl by to takzvaný nešťastný italský scénář.

Ještě řeknu druhý extrém, nevěřím ani na jeden, ale ten druhý by byl, že zjistíme, že v populaci je existence imunitní odpovědi a imunizace dostatečně početná, je to třeba třicet procent lidí určitých věkových kategorií. A zase to bude velmi vážný signál, jak dál postupovat s rozvolňováním.“

150 tisíc pozitivních testů denně

Statistici už se podle něj ve svých modelech podívali i na to, co by se stalo, kdyby se nyní začala karanténní opatření postupně uvolňovat a v září by se život vrátil do starých kolejí. Změnilo by se tím zmíněné reprodukční číslo – tedy rychlost šíření viru – a ten by populací rychle prostoupil.

„Je to taková hra s čísly, klidně to můžete kritizovat, na tom je kritizovatelné úplně všechno. Když nevíte, jak velký je ‚medvěd v lese‘ (množství bezpříznakových jedinců, kteří mohou nemoc dál nevědomky šířit, pozn. red.), tak je úplně jedno, o čem se bavíte. Prostě si vezmete tu nejtěžší zbraň. Akorát tento medvěd je všude,“ říká Dušek.

A vysvětlil, že kdyby od 1. září nastal „normální pohyb“ populace, jemuž by předcházel „přípravný pohyb“ (jako povolení některých typů akcí, například koncertů), virus by dostal šanci vrátit se zpátky k reprodukčnímu číslu 2,8. Kdyby do té doby měla česká společnost nízkou míru „promoření“ (tedy jen málo lidí by mělo protilátky), během tří měsíců by zvládl nakazit šedesát procent populace. To je vědci odhadovaná finální „míra zasažení populace“, kterou musí virus projít, aby nastala kolektivní imunitní rovnováha.

„To znamená, že za tři měsíce stihne projít přes šest milionů lidí. Výsledkem by bylo, že bychom se na vrcholu peaku (v době kulminace nákazy, pozn. red.) dostali do dnů, kdy bychom měli 150 tisíc pozitivně diagnostikovaných a z toho by bylo třicet tisíc v kategorii 60+ a z nich by bylo deset tisíc v kategorii těžce zranitelných a z nich by bylo osm tisíc na umělé plicní ventilaci. Denně. Po dobu 1,5 měsíce,“ varoval poslance Dušek a odkazoval se i na svého kolegu onkologa z Lombardie, který poukazoval zejména na ohroženost lidí na aktivní protinádorové léčbě.

„Také mi řekl: přestal jsem se definitivně smát, když jsem viděl umírat mladé lidi, u kterých jsme až potom zjistili, že mají nějaký deficit na plicích,“ dodal Dušek.

Stejně jako na tiskové konferenci ale ujistil, že jeho tým vybudoval systém, který by měl být schopen na případné prudší propuknutí nákazy včas zareagovat. „Měli bychom se v určitém úhlu pohledu dostat tři čtyři dny před nemoc, ne být devět dní za ní,“ řekl poslancům.

Ladislav Dušek na tiskové konferenci ÚZIS a ministerstva zdravotnictví 15. 4. 2020

„Scénář, který jste viděli (ke konci dubna by mělo být souhrnně diagnostikováno asi jedenáct tisíc nově potvrzených případů, pozn. red.), se s vysokou pravděpodobností stane, pokud se v přírodě nestane nějaká katastrofa s infekcí, a je realistický.

Snažíme se predikce dávat dopředu na dva tři týdny a nedělat dlouhodobější, protože dokud nebudeme mít přesnou představu o aktuálním počtu skutečně nakažených v populaci a o podílu subklinických (bezpříznakových) případů, je to v podstatě věštění z křišťálové koule.

Virus populací prochází, je to přírodní proces a poměrně konzervativní, a při zemi publikované odhady epidemiologů otištěné v prestižních časopisech mluví o finálním „attack rate“, tedy počtu lidí, kteří musí infekcí projít, aby se dosáhla komunitní imunitní rovnováha, šedesát procent a více.

To jediné, co můžeme dělat, je snažit se co nejintenzivněji nemoc poznat a vybudovat systém, který umožní včas reagovat na nějaký průšvih.“

„Taky mě může příroda těžce vytrestat za troufalost. Padlo tady, řekněte pravdu. Pravda je, že nevíme, co je venku. Neznáme parametry té choroby. Jsme z jedné třetiny Germáni, možná budeme reagovat tak, z druhé třetiny nás ale tady přeznásilňoval Čingischán, takže bůhví, jak to s těmi receptory je. Nevíme, kolik je subklinických (bezpříznakových) případů, a nevíme, kde jsme v časoprostoru, pokud jde o imunizaci.

A hrozí nám stále, že kdyby se to nedejbože vymklo, tak ta nemoc má parametry a ve zranitelných vrstvách letalitu (smrtnost), kdy projde populací za tři měsíce. Za tři měsíce projde populací. Dostane se na svoje definiční číslo 5,6 a pak už ji nikdo nezastaví. Prorazí ty zranitelné vrstvy obyvatel. A pak se to zase všechno vrátí do normálu, akorát budeme mít velmi šeredný hrb na mortalitní křivce. A to asi nikdo nechce, takže budeme-li tu vlnu rozkládat, bez vakcíny, beze všeho, tak takovou nálož budeme rozkládat dva roky, aby nenastala. Povolit, utáhnout, povolit, utáhnout. Děcka do škol volitelně, bacha na staré učitele… A nechodit k babičce a dědečkovi. Samozřejmě to část z nich nedodrží a samozřejmě nastane v přírodě to, co prostě nastat musí. Chtěl jsem vám toto říct sám za sebe a taky vám říct, že mám strašný strach,“ nechal se slyšet Dušek, který se také poslancům svěřil, že se jel do hobbymarketu předzásobit krmením pro své kočky na tři měsíce dopředu, protože čeká, „že jej zase někdo zavře“, a poukázal na vedle sedícího náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymulu.

Dušek své vystoupení před poslanci příliš rozebírat nechtěl. Na dotazy iRozhlasu odpověděl, že tyto informace nesděloval jako součást přednášky, ale byly předmětem diskuse. „To byla normální diskuse. Nevím, proč si někdo nahrává diskusi.“

„Nemyslím, že bych tam řekl něco špatného. Věci, na které se ptáte, jsou z dnešního úhlu pohledu úplně nepodstatné. Jsme úplně jinde. Je dobré ustát situaci, kterou máme, abychom dál šli pozitivně, protože jsme dostali obrovskou šanci,“ řekl v rozhovoru Dušek a zdůraznil, že je potřeba zaměřit se na začínající studii promořenosti, a ne „vracet se k něčemu, co se stalo před týdnem, protože od té doby už jsme úplně jinde“.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější