Deník N

Notes: Stříhat, ale nedocházet, moci vycestovat, ale hranicí neproniknout. Řídit stát jako chytrá horákyně

Ilustrační foto: Deník N
Ilustrační foto: Deník N

Úterní zprávy přečetl a přes roušku procedil Ivan Adamovič.

Bitva slov

Ve vypjaté době se ukazuje víc než jindy, jak důležité je přesné vyjadřování, jak jedno slovo může měnit široký kontext. Tak třeba uzavření hranic. Občané jistě kvitovali upřesnění vlády, že hranice nejsou uzavřené, ale že jsou pouze neprostupné. S tím se ovšem nechtěli smířit jak někteří ústavní právníci, tak část poslanců. Chystají nyní ústavní stížnost na uzavření hranic směrem ven, které prý nemá v Evropě obdoby.

Podobný boj se strhl napříč vládou o pedikérky a kadeřnice. Podle vyjádření ministra zdravotnictví prakticky nemohou vykonávat svou profesi, a to ani mimo pracoviště. Ministr to potvrdil na přímý dotaz reportérky našeho deníku. Podle výkladu ministerstva vnitra jim naopak zastřihávání nehtů a vlasů mimo provozovnu nikdo nezakázal. Nakonec i zdravotnictví začalo otáčet a uvedlo, že na tiskové konferenci nestihl ministr zanalyzovat situaci, docházení domů k zákazníkům je prý pouze nedoporučeno. Na hromádku orwellovského newspeaku si pak přiložil i Roman Prymula. Podle něj není zakázané samotné domácí stříhání, ale zakázány jsou návštěvy, takže kadeřnice by se neměla jak dostat ke svým zákazníkům. Nabízí se otázka, zda docházka k zákaznici spadá spíše do kategorie „docházení do práce“, nebo „návštěva“. S napětím budeme sledovat další vývoj popisu reality.

„Jak vláda chrlila a chrlí jeden nápad za nápadem, lidé nezvládají sledovat, co platí, co ne,“ říká behaviorální ekonom Filip Matějka. Podle něj – a texty uvedené výše to potvrzují – je problém se v nepřehledné situaci zorientovat. Vláda to moc neumí. Stačí jen pokusit se zorientovat ve všemožných poradních týmech: máme tu krizový štáb, poradní ekonomický tým při krizovém štábu, NERV a Koro-NERV. Jak se tolik institucí může vůbec na něčem dohodnout? Podle Matějky, který pracuje z domova a notebook má postavený na žehlicím prkně, je stát stále příliš pomalý v rozhodování.

O čem píšeme v zítřejších novinách

– Chaos kolem kadeřnic a pedikérek, úřady vydávají protichůdná vyjádření
– Ceny ropy jsou pro Česko plus. S oslavami ale zatím opatrně
– Čeští vědci mají nový model covidu-19. Propočítali, která omezení lze zrušit
– Jak na tom jsme s epidemií, poodhalí 27 tisíc dobrovolníků
– Téměř dva miliony respirátorů dodal podnikatel, který sponzoroval hnutí ANO
– Ruští hackeři se učí ve škole kybergénia Vladimira Levina
– Izolace je horší než koronavirus. Lidé s demencí teď strádají, říká šéfka odlehčovacího centra
– Před 150 lety se narodil Lenin. V Rusku je „stále živý“
– Odborníka ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby nahradil člen ČSSD
– Kniha Světlo z Pauliny mísí národní historii s tou osobní

O čem jsme ještě psali

Řada hackerských útoků na nemocnice právě v době koronaviru ukazuje nejen hyenismus pachatelů, ale i nedostatky nemocnic v zabezpečení vlastních IT systémů. Hlavní slabiny leží především v zacházení lékařů s IT systémy. Pandemie koronaviru bohužel připravila hackerům ideální podmínky. Mnoho lidí je nuceno připojovat se do práce přes vzdálený přístup. Stačí jen zachytávat jejich data. Podle expertů přichází útoky na nemocnice z Ruska. Podívali jsme se tedy do temného světa ruských hackerů.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un je po operaci srdce a jeho stav je vážný. Máme těmto zprávám věřit? Připomínáme, že získat jakoukoliv relevantní informaci o špičkách přísně střeženého státu je obtížné a je třeba brát vše s velkou rezervou.

Podle komentáře Jiřího Pehe v koronavirové pandemii zklamali skoro všichni: jak světové organizace, tak světové mocnosti. Svět je zdánlivě globalizovaný, ale není globálně jednotný vůči rizikům.

Automobilový průmysl zastihl rok 2020 v komplikované situaci. Nejenže musel zavádět změny v souvislosti s novými emisními normami, ale kvůli koronaviru klesá výroba a váznou zahraniční dodávky. Automobilky propouštějí agenturní zaměstnance, ale zároveň mají mnoho vlastních zaměstnanců na nemocenské, což musejí nahrazovat brigádníky.

Ředitelka Národního památkového ústavu popisuje, jak se pandemie dotkne hospodaření s našimi památkami, ale vyzpovídali jsme ji také k jiným tématům, jako je například veřejná pověst ústavu či nový stavební zákon.

A jedno výročí

Ve své době téměř utopická architektura Oscara Niemeyera dodnes budí obdiv.

Přesně před 60 lety se v roce 1960 stalo hlavním městem státu Brazílie město Brasília. Ve své době téměř utopická architektura Oscara Niemeyera dodnes budí obdiv. Méně je známo, že město vzniklo „na zelené louce“ přičiněním prezidenta českého původu jménem Juscelino Kubitschek de Oliveira. K tomuto výročí připravila Obec architektů publikaci o tomto podivuhodném městě. Paradoxní je, že internacionální, brutalistní sloh Brasílie je u nás považován za normalizační přežitek a stavby v podobném slohu chátrají či jsou bourány.

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější