Deník N

Před 150 lety se narodil Vladimír Uljanov zvaný Lenin. Pro mnoho Rusů bohužel dodnes „věčně živý“

Řada Rusů – a nejen komunisté – uctívá Lenina a Stalina jako zakladatele svého novodobého státu, nad nímž přes všechny hrůzy, které měli a mají jeho představitelé na svědomí, pociťují hrdost. Foto: ČTK/AP
Řada Rusů – a nejen komunisté – uctívá Lenina a Stalina jako zakladatele svého novodobého státu, nad nímž přes všechny hrůzy, které měli a mají jeho představitelé na svědomí, pociťují hrdost. Foto: ČTK/AP

Komentář Michaela Romancova: Vybudování novodobého impéria, jehož základy položil Lenin a dokončil jej Stalin, je bez ohledu na zbytečné ztráty a násilí stále mnohými v Rusku považováno za to nejdůležitější, co se ve 20. století událo. Kdyby Rusko bylo izolovaným ostrovem, mohlo by nám to být jedno. Jenže ostrovem není.

Dvaadvacátého dubna se měli Rusové v celonárodním hlasování vyjádřit k ústavním změnám, které svým vystoupením před oběma komorami ruského parlamentu v lednu letošního roku vyprovokoval prezident Vladimir Putin. Kvůli koronavirové epidemii však bylo hlasování odvoláno s tím, že nové datum bude oznámeno později. Díky tomu se 22. duben opět uvolnil pro událost, k níž se již řadu let upírala pozornost ruských komunistů – 150. výročí narození V. I. Lenina!

Ruští komunisté, druhá nejsilnější strana a formálně nejsilnější opoziční síla, považovali rozhodnutí státních orgánů o datu hlasování za zlý úmysl a způsob, jak od jubilea odvrátit pozornost. Kvůli koronaviru však ostrouhají i oni, protože veřejná shromáždění jsou do odvolání zakázána. Komunisté proto oznámili, že i když poslanecká delegace k mauzoleu na Rudém náměstí položí květiny (při striktním dodržení všech platných bezpečnostních i hygienických pravidel), budou oslavy přesunuty na podzim.

Logicky se nabízí 7. listopad, na který připadá výročí Velké říjnové socialistické revoluce, jak komunisté nazývají bolševický převrat v roce 1917. Protože se však hledá vhodné datum i pro uspořádání slavnostní vojenské přehlídky, která měla být 9. května středobodem rovněž zrušených oslav 75. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce, může opět nastat kolize. Zatím se sice hovoří o 3. září, které bylo v minulém týdnu nově vyhlášeno za oficiální konec druhé světové války (kapitulace Japonska), ale 7. listopadu 1941 se konala ikonická vojenská přehlídka, ze které vojáci pochodovali přímo do obranných pozic kolem Moskvy.

Před Kremlem se tedy opět otevírá možnost sebrat komunistům vítr z plachet, což je vzhledem k současnému trendu přepisování dějin – „zjednávání historické spravedlnosti“ snadno představitelné (až dosud bylo zmíněné 3. září spojováno s teroristickým útokem v Beslanu).

Lenin jako věčná inspirace

Vraťme se však k Leninovi a ruským komunistům. Na jejich webu lze najít odkaz na publikaci Stránky leniniány, kterou u příležitosti 150. výročí vydala organizace Ruští vědci socialistické orientace. Jedná se o mnohasetstránkové pojednání věnované teorii marxismu-leninismu, historii komunistického hnutí a bolševické strany, problematice budování socialismu a teorii revolučního hnutí.

To všechno je prostoupeno Leninovými myšlenkami, které prý dodnes inspirují v boji za vybudování nového, spravedlivého světa. A úkolem komunistů je nejen zapamatovat si jeho odkaz, ale studovat jeho dílo hlouběji, energicky a správně ho aplikovat v moderních podmínkách. Čest otevřít sborník připadla tomu nejpovolanějšímu – šéfovi ruských komunistů Gennadiji Zjuganovovi, jenž,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější