Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Luis Sepúlveda odešel do někdejšího času. Spisovatel bojovník prohrál boj s koronavirem

Luis Sepúlveda v roce 2014. Foto: Flickr
Luis Sepúlveda v roce 2014. Foto: Flickr

„Jsem stínem někdejšího času, toho, čím jsme bývali, a dokud nezavládne tma, budeme tu dál,“ říká jedna z postav románu Stín někdejšího času. Nad životem jeho autora Luise Sepúlvedy ve čtvrtek 16. dubna tma zavládla.

Chilský spisovatel, dobrodruh, revolucionář, filmař a světoběžník zemřel po šestitýdenním boji s nemocí covid-19; bylo mu sedmdesát let. Iberoamerická literatura dvacátého století je plná výjimečných spisovatelských osudů. Neklidný kontinent sevřený mezi vlastními revolučními tradicemi, které oživily postkoloniální a marxistické impulzy a realita „zadního dvorku“ Spojených států, jak ji artikulovala už v roce 1823 Monroeova doktrína, ani pozadí pro jiné příběhy tvořit nemohl. Málokdo si ale prožil dvacáté století natolik na vlastní kůži jako Luis Sepúlveda.

Profundamente rojo

Podle vlastních slov se Sepúlveda už narodil „rojo, profundamente rojo“ (rudý, hluboce rudý). Jeho otec byl členem Komunistické strany Chile, dědeček španělský anarchista s knihovnou plnou evropských dobrodružných románů. Mladý Luis ale nikdy nebyl zcela ortodoxní – z chilské komunistické mládeže, kam vstoupil v patnácti letech, byl v roce 1968 vyloučen. Když v roce 1969 získal stipendium v Moskvě, namísto pětiletého studia dramatu byl po pěti měsících odeslán zpátky domů za „nevhodné chování“. Nedogmatické,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější