Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nemůžeme ochránit vše. Každé město by se mělo postarat o svou historickou paměť, říká ředitelka památkového ústavu Goryczková

Měli bychom být vnímavější k potřebám vlastníků památek, přiznává ředitelka NPÚ Goryczková
Měli bychom být vnímavější k potřebám vlastníků památek, přiznává ředitelka NPÚ Goryczková

Koronavirus zavřel hrady a zámky. Národní památkový ústav počítá ztráty a připravuje se na prodlouženou sezonu. Kromě cizelování interiérů, uklízení půd a sklepů řeší i staré rány a sebeprezentaci. „Sama bojuji s přílišnou rigiditou ve vlastních řadách,“ přiznává v rozhovoru pro Deník N ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.

Pandemie koronaviru a s tím související vládní opatření uzavřely státní hrady a zámky. Jak se s tím Národní památkový ústav (NPÚ) vyrovnává?

Doděláváme práci, která se běžně nestíhá nebo se komplikuje návštěvnickým provozem. Děláme velké úklidy sklepů, zametají se půdy, myjí okna, uklízí interiéry. Píšeme nové průvodcovské texty přizpůsobené mladé generaci a dnešním návštěvníkům. Nechceme je ubíjet fakty, místo toho jim chceme dát prostor, aby mohli vstřebat autentický zážitek, a motivovat je k dohledávání si informací. Naši zaměstnanci dělají i některé činnosti, za které jsme kvůli nedostatečným personálním kapacitám platili externím dodavatelům. Jsou to hlavně údržbové práce v parcích. Vedle toho šijí roušky, které poskytují nejen v rámci NPÚ, ale i pro další lokální instituce.

O kolik NPÚ s omezením provozu na hradech a zámcích přichází?

NPÚ má roční rozpočet 1,5 miliardy korun krytý vlastními výnosy ve výši zhruba 650 milionů, z toho asi půl miliardy tvoří výnosy ze vstupného, které teď negenerujeme. Za březen jsme dosáhli ztráty 14 milionů. Z analýzy, kterou jsme zpracovali, prognostikujeme meziroční propad výnosů na konci dubna asi 68 milionů a za květen kumulovanou ztrátu 150 milionů. Geometrický nárůst propadu výnosů je dán postupně se zvyšující návštěvností v průběhu běžné sezony.

Ministrovi kultury Lubomíru Zaorálkovi se podařilo na všech třicet příspěvkových organizací získat 300 milionů, což téměř jistě nepokryje všechny ztráty NPÚ. Kde budete šetřit?

Šetříme na sezonních zaměstnancích, službách, materiálu a nákupu drobného investičního majetku. Přesto předpokládáme, že nám ztráta bude částečně pokryta navýšením provozního příspěvku ze státního rozpočtu. Již nyní máme informaci, že pokud by se prokázaly vyšší ztráty, získá resort pro příspěvkové organizace další prostředky.

Na všem se ale šetřit nedá. Je řada mandatorních výdajů, které musí být průběžně hrazeny, jako například platby za ostrahu, zálohy energií nebo personální náklady. Nechceme a v mnohých případech ani nemůžeme zastavit velké investiční akce. Jsou tu jednak pevné termíny programového období u projektů ze strukturálních fondů Evropské unie i investičního programu ministerstva kultury, druhak tím podporujeme českou ekonomiku. Práce se naopak snažíme zrychlovat a využít čas, kdy se nekříží stavební činnost na objektech s návštěvnickým provozem.

Kdy počítáte, že začne návštěvnická sezona?

Počítáme s tím, že budeme moci v regulovaném provozu otevřít 8. června. Zpoplatněné zahrady bychom ale rádi otevřeli už 25. května a budeme hlídat, aby se nekumulovaly velké počty lidí. Ostatně řada našich veřejně přístupných zahrad je otevřena už teď.

Na hlavní návštěvnickou sezonu připravujeme řadu akcí, aby měli návštěvníci důvod se vracet. V rámci cyklu Po stopách šlechtických rodů určitě proběhne Valdštejnský rok a také Hradozámecká noc. Počítáme s tím, že bychom v létě na mnohých památkách nezavírali v pondělí a provázeli sedm dní v týdnu po celé léto. Bude-li zájem ze strany veřejnosti, jsme také připraveni prodloužit letošní hlavní sezonu do konce září.

Tahákem sezony se může stát zámek Kynžvart, který letos získal Označení Evropské dědictví. Foto: NPÚ, Radek Míča

Bolavým místem památkové péče je, že je často považovaná pouze za restriktivní opatření a NPÚ za rigidní organizaci. Proč se NPÚ nedaří této nálepky zbavit?

Domnívám se, že se to nepodaří nikdy, protože odborná péče o kulturní dědictví je z podstaty konzervativní. Navíc péče o kulturní dědictví je státem deklarovaným veřejným zájmem, který se velmi úzce dotýká osobních zájmů každého vlastníka a zároveň je bohužel mnohými vnímána jako „nedůležitá“. Často se proto dostáváme do střetů s vlastníky, investory a projektanty, kteří nevnímají tento veřejný zájem a mají pocit, že je památková péče omezuje v jejich záměrech.

Ale máte pravdu v tom, že bychom mohli být daleko otevřenější a vnímavější k potřebám vlastníků a udržitelnému rozvoji památek i společnosti. V některých případech sama bojuji s přílišnou rigiditou ve vlastních řadách. Potíž je v tom, že investoři nechtějí respektovat zákony, a to vyvolává potřebu větší obrany.

Tento názor ale převládá obecně ve společnosti. Děláte maximum proto, abyste lidem vysvětlili, proč je důležité chránit kulturní dědictví?

Vzhledem k tomu, že povědomí přetrvává, pro to asi neděláme vše. Přesto, že jsme v posledních letech udělali kus práce, stále máme velké rezervy a nedaří se nám běžná témata památkové péče dobře komunikovat s veřejností. I to je důvod, proč

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Nový stavební zákon

Památková péče

Rozhovory

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější