Deník N

Nevěřme, že jsme mezi nejlepšími na světě, není to pravda. Teď to teprve začne

Až v ringu se ukáže, jak dobře jsme trénovali. Foto: Adobe Stock
Až v ringu se ukáže, jak dobře jsme trénovali. Foto: Adobe Stock

Koupili jsme si čas, abychom se na epidemii lépe připravili – jako jednotlivci a jako celý stát. Teď se ukáže, zda byl dobře využitý.

Máme za sebou pět týdnů nouzového stavu. K čemu byl dobrý? Epidemie se nedá sebetvrdším zákazem vycházení porazit, jen odložit. Kdybychom teď všechna omezení zrušili, rozběhne se nákaza úplně stejně, jako by se rozběhla začátkem března – ledaže by se za tu dobu nějak změnily vlastnosti viru, čemuž nic nenasvědčuje.

Užitek celostátní karantény tedy spočívá výhradně v tom, že jsme si koupili čas. Byl to hodně drahý nákup, splácet se bude dlouho a platit budou všichni. Propad ekonomiky, který už začal, ale naplno se projeví až později, pocítíme v různé míře všichni. Někteří z nás nesmírně tvrdě: ztrátou živnosti, zaměstnání, bydlení. Už teď krachují zaběhnuté firmy, a bude jich mnohem víc. Spouští se řetězec ekonomických a společenských škod, jehož další články si ještě neumíme představit. Totéž se děje všude v Evropě, všude na světě.

Naprosto namístě je proto otázka, co jsme za tuto vysokou cenu dostali, k čemu jsme měsíc získaného času využili. Je Česko lépe připraveno obstát v té vlně epidemie, která nevyhnutelně přijde, až se rozvolní nynější omezení? Bude infekce skutečně lépe rozložena v čase, bude probíhat podle „zploštěné křivky“, o níž jsme denně slyšeli? Je kapacita zdravotnických zařízení posílena, aby vydržela větší nápor? Zkrátka a dobře, vyplatil se ten měsíc? Předkládáme vám text, který se na tyto otázky snaží věcně odpovědět.

Stručná odpověď zní: ano, jsme připraveni lépe než před měsícem. Ne, nevíme, jestli to bude stačit, ale to se brzy dozvíme. Ne, nevíme, jestli přínos odpovídá zaplacené ceně, a to se nejspíš nedozvíme nikdy.

Šicí stroje

V půlce března to vypadalo ošklivě. Z Itálie přicházela stále děsivější čísla o nemocných a zemřelých. Předpoklad, že u nás nastane stejná situace, se zdál být naprosto rozumný. Odborníci se netajili obavami a mnozí laici panikou. Vláda vyhlásila nouzový stav.

Současně vyšlo najevo, jak špatně je Česko připraveno po materiální a organizační stránce. Chybělo úplně všechno: dezinfekce, roušky, rukavice, respirátory a izolační obleky pro zdravotníky, testovací sady. A také jasné informace, co s tím stát hodlá dělat.

Vláda zakázala volný prodej ochranných pomůcek, což mělo zabránit spekulacím, ale zároveň tím znemožnila nákupy pro nestátní zdravotnická zařízení – ostatně i pro ta státní, která by si dokázala opatřit aspoň nejnutnější vybavení dřív, než přijde příděl z centrálních skladů. Ministr zdravotnictví a premiér čelili situaci především nepodloženými prohlášeními, že je všeho dost.

„Voláme

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Koronavirus

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější