Před sto lety si Čechoslováci poprvé vybírali zástupce do svého parlamentu. Pak nastala vcelku šťastně řízená divočina
Před sto lety, 18. dubna 1920, byla teprve nedávno vzniklá republika svědkem významné historické události – v novém samostatném státu se konaly první parlamentní volby. Na rozdíl od těch za habsburské monarchie tyto přinesly minimálně dvě významné premiéry: jednak poměrného volebního systému, ale hlavně žen v roli voliček.
Československo vzniklo v říjnu 1918, nicméně první parlamentní volby se uskutečnily až o rok a půl později, kdy voliči nejdříve rozhodovali o složení Poslanecké sněmovny a o týden později pak Senátu. Striktně vzato ale neproběhly na celém území státu. Pominuly území, kde se měl ještě konat plebiscit o jejich připojení k nové republice, tedy Vitorazsko, Valticko, Těšínsko a území na Oravě a Spiši.
Kvůli složité bezpečnostní situaci se jich nedočkala ani Podkarpatská Rus – dodatečné volby tam proběhly až v březnu 1924. A nemohli se jich účastnit ani občané obce Hloubětín (dnešní součást Prahy 9), jelikož tam byla vyhlášena zdravotní karanténa z důvodu epidemie příušnic.
Poměrně dlouhou časovou prodlevu mezi vznikem nového státu a prvními parlamentními volbami způsobila potřeba Československo konsolidovat. Ostatně hned po svém vzniku se ocitlo v ozbrojených konfliktech se svými sousedy. V lednu 1919 vedlo „mikroválku“ s Polskem o Těšínsko, na jaře a v létě 1919 muselo bojovat o Slovensko s maďarským zkomunizovaným státem, tzv. Maďarskou sovětskou republikou neboli Maďarskou republikou rad vedenou Bélou Kunem.
Velká premiéra žen
Nešlo tedy o první svobodné demokratické volby na našem území, poněvadž po prosazení všeobecného hlasovacího práva na sklonku habsburské monarchie se dvoje volby do Říšské rady již dle něj konaly, konkrétně v letech 1907 a 1911. Ale za Rakouska mohli volit jen muži, kdežto za první republiky získaly volební právo i ženy, což mimo jiné odráželo liberální názory jejího zakladatele T. G. Masaryka.
Československo se tak ocitlo ve světové špičce
