Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Konspirátoři teoriím většinou sami nevěří, šíří je pro svůj zisk, říká expert o koronaviru, ploché Zemi, Trumpovi i reptiliánech

Profesor Eiríkur Bergmann. Foto: archiv E. Bergmanna
Profesor Eiríkur Bergmann. Foto: archiv E. Bergmanna

Eiríkur Bergmann je profesorem politiky na islandské univerzitě Bifröst. Během své kariéry napsal osm akademických publikací o politice a populismu. Jedna z nejznámějších, Conspiracy & Populism, pojednává o blízkém spojení konspiračních teorií a populismu v politice. Popisuje v ní nejčastější konspirace od rozšířené teorie velkého vystřídání po ty bizarnější s reptiliány a nacisty na Měsíci. Bergmann poskytl Deníku N rozhovor, ve kterém vysvětluje některé zákonitosti ohledně konspirací v dnešní politice a toho, jak jich političtí aktéři využívají.

Na jakém principu konspirace vlastně fungují?

Je mnoho druhů konspirací a každá z nich funguje trochu jinak, ale základ je v podstatě jen jeden. Všechny hledají někoho, na koho by mohli svést současné dění, které je podle teorie špatně.

Například teorie o iluminátech jasně ukazuje na tajný spolek lidí, kteří stojí za veškerým současným děním. Většina teorií má podobného aktéra, na kterého svádí současnou politiku. Takové teorie tady byly vždycky, není to žádná novinka.

Na koho tyto teorie cílí?

Teorie se většinou snaží cílit na širokou veřejnost, proto jsou relativně jednoduše vysvětlitelné, aby je pochopil opravdu každý. Ale lidé, kteří jim podléhají, jsou většinou ti, kteří se cítí být odpadlíky společnosti a hledají někoho, koho by vinili. Když propadnou nějaké konspirační teorii, je pro ně také snadnější najít kolektiv, který věří tomu samému, a do něj se začlenit. Připadají si pak méně jako outsideři.

Eiríkur Bergmann

  • narozen 6. 2. 1969 na Islandu
  • vědec a spisovatel
  • profesor politických věd
  • zabývá se politickou ekonomií, islandskou politikou, zkoumal hospodářskou krizi 2008, píše o konspiracích a nacionalismu
  • v roce 2011 sloužil jako zvolený člen Ústavní rady připravující reformu islandské ústavy
  • napsal osm vědeckých publikací jako Conspiracy & Populism: The Politics of Misinformation (2018), Nordic Nationalism and Right-Wing Populist Politics: Imperial Relationships and National Sentiments (2017), Iceland and the International Financial Crisis: Boom, Bust & Recovery (2014) atd.
  • napsal také tři romány

Jedním z lidí, kteří věřili v konspiraci, byl například Anders Breivik. Je možné, že se kvůli konspiračním teoriím společnost radikalizuje?

Ano, mnoho lidí v současnosti podléhá teorii velkého vystřídání, což je ultrapravicová teorie o tom, že lidé na Blízkém východě

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější