Umírají sestry i doktoři, vláda zcela selhala v zajištění ochranných prostředků, říká česká lékařka ve Španělsku
Alexandra Čadová už šestnáct let pracuje ve Španělsku jako praktická lékařka. Usadila se v severní části země Asturias, kde epidemie koronaviru neprobíhá tak dramaticky jako ve velkých městech. Přesto přichází do kontaktu s nakaženými, přičemž respirátory si musela sehnat sama. V rozhovoru pro Deník N popisuje, jak se žije uprostřed velmi přísné karantény. „Policie a armáda ve španělských ulicích kontroluje, kam člověk jde. Pokud někdo chodí s jedním chlebem celý den po ulici, dostane pokutu.“
Proč jste se rozhodla pracovat právě ve Španělsku?
Ještě v průběhu studií jsem si říkala, že bych chtěla žít a pracovat v zahraničí. Španělsko mě vždy přitahovalo, rozjela jsem se na prázdniny právě sem. Z prázdninového výletu se stalo celoživotní rozhodnutí. Složila jsem tady zkoušku do postgraduálního studia a vystudovala jsem specializaci rodinný a komunitární lékař, později jsem si ještě dodělala magisterský titul v oboru paliativní péče. Potkala jsem tady svého současného manžela, spolu s ním a s našimi dětmi teď bydlíme ve městě Gijon. Sever Španělska je úplně jiný než jih, není tady takové horko, pobřeží a oceán je velice bouřlivé, možná trochu připomíná Irsko.
Jste ve spojení s kolegy, kteří pracují jako lékaři v Česku? Napadlo vás někdy, jaké by to bylo, kdybyste zůstala doma?
Jsem spíš v kontaktu s kamarády ze studií, kteří také pracují v zahraničí. Ale aktivně se zajímám o dění v Česku, sleduji zpravodajství a jsem v kontaktu se svojí rodinou a kamarády, kteří tam žijí. O návratu v současné situaci vůbec neuvažuji. Občas mě napadne, že by nebylo špatné pracovat třeba dva měsíce v Čechách a pak zase tady ve Španělsku, ale teď v této situaci bych se rozhodně nevrátila.
Když sledujete, jak relativně klidná je situace s koronavirem v České republice a jak dramaticky probíhá u vás, neřekla jste si alespoň na chvíli, že by bylo lepší pracovat teď jako lékař u nás?
Určitě ne. Možná to zní nadneseně, ale doktor nemůže utíkat. Já žiju tady a jsem lékařka. To by byla totální zbabělost. Člověk to nemůže vzdát jen proto, že je tady situace horší. Naštěstí to po mně ani nikdo nechtěl. Maminka mi nevolala: „Prosím, vrať se!“
V Česku vystupují známí lékaři i ředitelé nemocnic, kteří tvrdí, že je koronavirus jen o něco horší chřipka. Vyslovují veřejně podobné názory i španělští doktoři?
V současné době nikdo. Možná úplně ze začátku někdo pochyboval, ale například mezi svými kolegy jsem ani ze začátku nikoho neslyšela mluvit o chřipečce. Tady je situace tak dramatická, že něco takového si nikdo nedovolí vyslovit veřejně. Možná někdo na svých soukromých kanálech, ale veřejně rozhodně ne. Stačí se podívat na obsazenost jednotek intenzivní péče v Madridu nebo v Katalánsku. Každý den přicházejí tragické
