Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Blízký východ je plný hrobů biblických osobností. Promluví ještě do politiky?

Íránský Kóm, centrum íránského šíismu a mimo jiné sídlo několika významných hrobek. Foto: Mostafa Meraji
Íránský Kóm, centrum íránského šíismu a mimo jiné sídlo několika významných hrobek. Foto: Mostafa Meraji

Nedlouho poté, co Američané zabili íránského generála Solejmáního, pohrozili tamní radikálové zničením hrobky židovské princezny Ester v íránském Hamadánu. Krátce nato se objevila zpráva, že v Iráku bude nově zpřístupněna hrobka starozákonního proroka Ezechiela. Ano, Ester i Ezechiel mají svůj hrob a je možné jej navštívit.

A nejen oni, Blízký východ je od Turecka až po Írán poset desítkami hrobek a mauzoleí spojených s biblickými osobnostmi, od Adama až po Zachariáše. Záleží samozřejmě na nás, jestli budeme věřit, že jde o skutečné hroby historických osobností, nebo budeme-li je chápat jako projev dodatečné tradice.

Ta v každém případě sahá do starověku a byla zdrojem konfliktů, ale i spolupráce mezi Židy, křesťany a muslimy. Nejenže přežila do dnešních dnů, ale možná se stane důležitým stavebním kamenem budoucího Blízkého východu. Máloco je tak výrazně součástí života jako právě hroby a hrobky – mají tedy i významný náboženský a politický náboj.

Stýkání a potýkání

Biblických hrobů jsou desítky a každý má velmi osobitou historii. Někdy jej uznávají jen Židé, jindy zas pouze křesťané, třeba když je spojen s novozákonní postavou. Takto lze navštívit nejméně dvě hrobky Panny Marie (v Izraeli a v Turecku) nebo hrob Jana Křtitele v syrském Damašku, městě před patnácti stoletími převážně křesťanském.

Velmi často svatyni nějak sdílí Židé s křesťany, ale i muslimy. Korán převzal řadu biblických příběhů a zpracoval si je podle svého, objevuje se v něm celkem čtyřiadvacet starozákonních i novozákonních osobností. Músa je Mojžíš, Daúd je David, Sulejmán Šalomoun, Ježíš je Ísá ibn Mariam. Nechybí ani úcta k jeho matce Marii, jež ovšem v koránu splynula s Miriam, Mojžíšovou sestrou. Tradice se proplétaly i v pozdějších fázích, a tak se u židovských nebo křesťanských posvátných hrobek modlí (nebo zažívají zázraky) i muslimové a někdy také naopak.

Nejde ale jen o tato tři náboženství. Blízký východ je, nebo přinejmenším do nedávné doby byl oblastí nábožensky mnohem pestřejší než „křesťanská“

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější