Deník N

První nápor nepřítele jsme zachytili. Teď musíme promyslet plán a vyrazit do protiútoku

Podle legendárního čínského stratéga Sun-c‘ má vojevůdce vyrazit do protiútoku, jakmile zabezpečil svou pozici. Ilustrační foto: Adobe Stock
Podle legendárního čínského stratéga Sun-c‘ má vojevůdce vyrazit do protiútoku, jakmile zabezpečil svou pozici. Ilustrační foto: Adobe Stock

Esej Michaela Žantovského: V krizových dobách musíme mít odvahu, ochotu riskovat a přinést oběti. To vše v západní civilizaci pramení z pocitu zodpovědnosti prodchnuté pokorou, který se neredukuje na neustále omílanou mantru odpovědnosti vůči voličům, ale zahrnuje i odpovědnost vůči celku, včetně jeho generací minulých a budoucích, navíc neomezenou geografickými hranicemi, „odpovědnost k něčemu vyššímu, než je má rodina, má země, můj podnik, můj prospěch“.

Koronavirová pandemie je první, kterou máme možnost sledovat online prakticky v reálném čase. Když si ráno udělám kafe, posadím se k počítači a otevřu si přehlednou stránku globálního vývoje covid-19 Centra pro systémovou vědu a inženýrství Univerzity Johnse Hopkinse (CSSE JHU). Několikrát denně aktualizuje celkové počty případů, nových případů, úmrtí a uzdravených přičítaných této nemoci. (Není to ani jediný ani nejsměrodatnější zdroj informací o koronaviru a neodráží ani skutečnou povahu, ani průběh pandemie o nic věrněji než jiné zdroje. O to tu ale, budete-li ochotni číst dál, nejde.)

Výhodou i zrádným pokušením CSSE JHU je, že umožňuje srovnávat poskytované údaje z celého světa, ze všech kontinentů, z jednotlivých zemí, ba dokonce z jednotlivých čínských provincií a jednotlivých amerických států. (A opět varování: neexistuje žádná záruka, že tyto údaje jsou úplné, věrohodné či získávané stejnou metodologií. To nicméně neznamená, že jsou to údaje bezcenné.)

Přese všechny pochybnosti o spolehlivosti dat samotných a možnosti jejich srovnávání se při pohledu na globální mapu onemocnění covid-19 nabízí jednoznačný závěr: epidemie, která vznikla na Dálném východě (jak se kdysi hezky nazýval), dopadla nejničivěji na vyspělý Západ (jak se také kdysi hezky nazýval). Podle CSSE JHU představují země Evropy a Severní Ameriky se zhruba jednou osminou světové populace více než dvě třetiny všech onemocnění a čtyři pětiny všech obětí.

Upozorňujme znovu a znovu, že tato čísla mohou být artefakty odrážející různou úroveň systémů zdravotní péče, jiné metody a frekvenci testování, jiné fáze epidemie a rozdílnou věrohodnost institucí, které tato data poskytují. Skutečné počty nakažených a mrtvých se mohou podstatně lišit. Z hlediska vnímání situace společností a její politickou reprezentací, opatření, která pro boj s nákazou přijímáme, a zejména jejích sekundárních dopadů na tom však tak moc nezáleží. Společnost reaguje na to, co vidí a co se dovídá.

Proč Západ a proč ne Východ

Jak si tedy vysvětlovat, že k pandemickému charakteru koronavirové nákazy je alespoň zdánlivě daleko vnímavější Západ než jiné oblasti světa? Pomineme-li konspirační teorie, které se nevyhnutelně vynoří během každé krize velkého rozsahu, nabízí se několik vysvětlení:

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější