Deník N

Čínští komunisté tahají za nos celý svět. I s pomocí WHO, která je zároveň jejich obětí. A my s ní

Čínský prezident a generální tajemník ústředního výboru tamní komunistické strany Si Ťin-pching bdí nad vším. Včetně toho, co se svět dozví o průběhu epidemie v jeho zemi. Foto: ČTK/AP
Čínský prezident a generální tajemník ústředního výboru tamní komunistické strany Si Ťin-pching bdí nad vším. Včetně toho, co se svět dozví o průběhu epidemie v jeho zemi. Foto: ČTK/AP

Komentář Michaela Romancova: Pokud jsou zprávy z Číny správné, začínají se město Wu-chan a provincie Chu-pej, v níž leží, po dvouměsíční karanténě postupně vracet do normálního života. Problém však je, že zprávám přicházejícím z Číny se příliš věřit nedá. Odborníci to sice tvrdí již řadu let, ale nic z toho, na co upozorňovali a pro co trpělivě a pečlivě shromažďovali důkazy, nemělo takovou sílu jako epidemie koronaviru, se kterou se svět potýká.

Zdá se, že se městské a provinční orgány čínské komunistické strany problém, který u nich vypukl, snažily tajit. Když to již nedokázaly a nákaza se vymkla kontrole, chovalo se zpočátku stejně i nejvyšší vedení ČLR. Rozsah a povaha problému začaly vyplouvat na povrch teprve v okamžiku, kdy se již nic jiného dělat nedalo. Uzavření jedenáctimilionového města do karantény zatím totiž nedokážou utajit a zamaskovat ani čínští komunisté.

Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě informací, které z Číny oficiálně dostala, označila 30. ledna 2020 situaci stupněm „Ohrožení zdraví mezinárodního významu“. Tohoto termínu, který často bývá nahrazován mnohem přiléhavějším „globální stav zdravotní nouze“, se podle WHO používá v případě „mimořádné události, která rozhodně představuje riziko pro zdravotní situaci v jiných státech v důsledku mezinárodního šíření nemocí a případně vyžaduje koordinovanou mezinárodní reakci“. Jedenáctého března, když už byly příznaky choroby oznámeny ze všech kontinentů, vyhlásila pandemii.

Členské státy WHO jsou v případech, jakým je pandemie covid-19, povinny řídit se tzv. Mezinárodními zdravotními předpisy. Podle nich mají smluvní povinnost na vyhlášení globálního stavu zdravotní nouze rychle reagovat. Zároveň jim je však uložena povinnost předcházet situacím, které by k mezinárodnímu šíření nemocí mohly vést, přijímat opatření, která jim budou bránit a kontrolovat jejich dodržování. V případě, že takový stav nastane, mají reagovat způsobem, který je přiměřený naléhavosti situace a minimalizuje zásahy do mezinárodní dopravy a obchodu.

V tento okamžik je třeba zdůraznit několik důležitých a vzájemně souvisejících skutečností. Zaprvé:

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější