Deník Renaty Kalenské z izolace: Koronavirus ze mě dělá feministku a instantní Ježíš na to dohlíží
Lidé po transplantaci patří v souvislosti s koronavirem mezi nejohroženější jedince. Renata Kalenská je jedním z nich. V Deníku N jednou týdně popisuje, jak se jí a jejím dvěma dětem v přísné izolaci žije.
Úplná izolace moje a mých dvou dětí ve věku pěti a čerstvých jedenácti let trvá už měsíc. A vlastně byl ten měsíc krásný. V životě jsem si své děti takhle intenzivně neužila. Žádné školy, žádné kroužky, žádné mobily, jen my tři. Všechno spolu. Trvá to ale přesně do chvíle, kdy se jednoho rána probudíme do teplého dne. Slunce všechno mění.
Nemáme ani balkon a dostavuje se pocit stísněnosti. Mám na vybranou. Buďto dětem vrátím tablet a budou dny trávit přitavené k matracím, nebo musíme změnit lokalitu. Rozhodování urychlili dělníci, kteří nám začali zpestřovat rána sbíječkami přímo pod našimi okny.
Všechno jsme si dokázali zorganizovat. Jedna návštěva vietnamské večerky by pro mě mohla být fatální, tak nám
