Ihned po porodu má mít dítě kontakt i s nakaženou matkou, doporučují odborníci. Některé nemocnice tomu brání
Kromě toho, že těhotné ženy nesmějí už přes tři týdny do porodnice s doprovodem, setkávají se nastávající maminky kvůli rizikům spojeným s nákazou covid-19 s dalším omezením. Některé nemocnice v posledních dnech zrušily nebo zkrátily bonding, jak se v Česku říká alespoň hodinovému kontaktu matky s miminkem bezprostředně po porodu. A to kůže na kůži.
Vědecké studie přitom ukazují, že podobný krok může mít dlouhodobý dopad na vztah matky a novorozence, kojení miminka nebo vývoj mozku dítěte.
Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom zdůrazňuje, že je kontakt matky s právě narozeným dítětem i nyní důležitý, dokonce i u žen pozitivních na covid-19. „Se svým miminkem byste měly být hned v kontaktu kůže na kůži, ležet s ním na stejném pokoji a normálně kojit,“ doporučuje aktuálně WHO nakaženým rodičkám.
Teď to nejde, tvrdí část lékařů
Přesto teď některé české porodnice kontaktu kůže na kůži v rámci boje proti nákaze covid-19 zabraňují, případně jej označují za zbytečný. „Pro miminko je důležité, jak ho pak dál vychováváte, ne jestli jste měla bonding, nebo neměla,“ sdělila nedávno zástupkyně nemocnice v Prostějově ženě, která tu chtěla rodit.
Kontakt matky s miminkem aktuálně není možný ani ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, napsala dětská sestra jedné z nastávajících matek. Obě zmíněné konverzace má Deník N k dispozici, ženy si však nepřály zveřejnit své jméno.
Omezit kontakt s miminkem se hned po zákazu otců u porodu rozhodla i Fakultní nemocnice v Olomouci. Zdůvodnila to tím, že nemá dostatek personálu, který by na matku v době, kdy u sebe bude mít miminko, „dohlédl“. O den později už ale toto oznámení na svém Facebooku smazala a ujistila veřejnost, že bonding dál probíhá beze změn.
Na separaci si koncem března stěžovala i žena, která rodila v pražském Motole – dítě jí prý lékaři vydali až ve chvíli, kdy se potvrdilo, že nemá covid-19. Testování provádí nemocnice u všech rodiček, u plánovaných porodů s předstihem, jinak při příjmu. „Neznámý výsledek testu na koronarovirus, a dokonce ani pozitivní test nejsou překážkou bondingu, kojení či společného pobytu s miminkem,“ tvrdí ovšem vrchní sestra tamní gynekologicko-porodnické kliniky Iveta Oravcová. Než jsou známé výsledky, matka sice podle ní zůstává v izolaci, po celou dobu by ale u sebe měla mít i dítě.
Na těle matky dítě lépe dýchá
Kontakt kůže na kůži přitom není jen móda, kdy si žena pomazlí ještě zmuchlané dítě a nechá si s ním udělat fotku na sociální sítě.
Bezprostřední bonding má vědecky prokázaná pozitiva. Přestože například miminko v kontaktu kůže na kůži není zabalené v peřince či zavinovačce a oblečené v několika vrstvách oblečení, má stabilnější tělesnou teplotu a méně mu hrozí podchlazení, zjistila ruská vědkyně a pediatrička Ksenia Bystrovová. Podrobněji se měření teploty novorozencům věnovala švédská profesorka Kyllike Christenssonová, podle níž měly separované děti 90 minut po porodu například o 0,8 stupně chladnější stehna (průměrná teplota činila 35,4 °C) než děti, které byly pod dekou nahé na matčině kůži.
Kromě teploty pomáhá matka regulovat i další tělesné funkce dítěte, například dech a srdeční činnost, které jsou ve srovnání se separovanými dětmi pravidelnější. Bezprostřední kontakt kůže na kůži také umožňuje, aby se tělo miminka
