Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ihned po porodu má mít dítě kontakt i s nakaženou matkou, doporučují odborníci. Některé nemocnice tomu brání

Kontakt kůže na kůži není jen móda, kdy si žena pomazlí ještě zmuchlané dítě a nechá si s ním udělat fotku na sociální sítě. Foto: Pixabay
Kontakt kůže na kůži není jen móda, kdy si žena pomazlí ještě zmuchlané dítě a nechá si s ním udělat fotku na sociální sítě. Foto: Pixabay

Kromě toho, že těhotné ženy nesmějí už přes tři týdny do porodnice s doprovodem, setkávají se nastávající maminky kvůli rizikům spojeným s nákazou covid-19 s dalším omezením. Některé nemocnice v posledních dnech zrušily nebo zkrátily bonding, jak se v Česku říká alespoň hodinovému kontaktu matky s miminkem bezprostředně po porodu. A to kůže na kůži.

Vědecké studie přitom ukazují, že podobný krok může mít dlouhodobý dopad na vztah matky a novorozence, kojení miminka nebo vývoj mozku dítěte.

Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom zdůrazňuje, že je kontakt matky s právě narozeným dítětem i nyní důležitý, dokonce i u žen pozitivních na covid-19. „Se svým miminkem byste měly být hned v kontaktu kůže na kůži, ležet s ním na stejném pokoji a normálně kojit,“ doporučuje aktuálně WHO nakaženým rodičkám.

Teď to nejde, tvrdí část lékařů

Přesto teď některé české porodnice kontaktu kůže na kůži v rámci boje proti nákaze covid-19 zabraňují, případně jej označují za zbytečný. „Pro miminko je důležité, jak ho pak dál vychováváte, ne jestli jste měla bonding, nebo neměla,“ sdělila nedávno zástupkyně nemocnice v Prostějově ženě, která tu chtěla rodit.

Kontakt matky s miminkem aktuálně není možný ani ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, napsala dětská sestra jedné z nastávajících matek. Obě zmíněné konverzace má Deník N k dispozici, ženy si však nepřály zveřejnit své jméno.

Omezit kontakt s miminkem se hned po zákazu otců u porodu rozhodla i Fakultní nemocnice v Olomouci. Zdůvodnila to tím, že nemá dostatek personálu, který by na matku v době, kdy u sebe bude mít miminko, „dohlédl“. O den později už ale toto oznámení na svém Facebooku smazala a ujistila veřejnost, že bonding dál probíhá beze změn.

Na separaci si koncem března stěžovala i žena, která rodila v pražském Motole – dítě jí prý lékaři vydali až ve chvíli, kdy se potvrdilo, že nemá covid-19. Testování provádí nemocnice u všech rodiček, u plánovaných porodů s předstihem, jinak při příjmu. „Neznámý výsledek testu na koronarovirus, a dokonce ani pozitivní test nejsou překážkou bondingu, kojení či společného pobytu s miminkem,“ tvrdí ovšem vrchní sestra tamní gynekologicko-porodnické kliniky Iveta Oravcová. Než jsou známé výsledky, matka sice podle ní zůstává v izolaci, po celou dobu by ale u sebe měla mít i dítě.

Na těle matky dítě lépe dýchá

Kontakt kůže na kůži přitom není jen móda, kdy si žena pomazlí ještě zmuchlané dítě a nechá si s ním udělat fotku na sociální sítě.

Bezprostřední bonding má vědecky prokázaná pozitiva. Přestože například miminko v kontaktu kůže na kůži není zabalené v peřince či zavinovačce a oblečené v několika vrstvách oblečení, má stabilnější tělesnou teplotu a méně mu hrozí podchlazení, zjistila ruská vědkyně a pediatrička Ksenia Bystrovová. Podrobněji se měření teploty novorozencům věnovala švédská profesorka Kyllike Christenssonová, podle níž měly separované děti 90 minut po porodu například o 0,8 stupně chladnější stehna (průměrná teplota činila 35,4 °C) než děti, které byly pod dekou nahé na matčině kůži.

Kromě teploty pomáhá matka regulovat i další tělesné funkce dítěte, například dech a srdeční činnost, které jsou ve srovnání se separovanými dětmi pravidelnější. Bezprostřední kontakt kůže na kůži také umožňuje, aby se tělo miminka

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější