Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Velký přehled: Jak vám stát pomůže v krizi a co se naopak zpřísní

Grafika: Deník N
Grafika: Deník N

Česko zažívá kvůli mimořádné situaci legislativní smršť, která změní mnoho oblastí života. Živnostníci dostanou finanční injekci, podnikatelé zřejmě budou moci platit později nájmy i úvěry, pravděpodobně se změkčí postihy pro dlužníky. Přinášíme přehled změn, které dnes a v předchozích dnech schválili poslanci, i některých dalších úprav. Senát o většině návrhů na dnešním jednání nerozhodl, ve schůzi bude pokračovat za týden.

Méně přísné exekuce

Poslanci v noci na čtvrtek schválili významné změny exekucí a insolvencí. Prošlo dočasné zastavení exekucí movitých věcí i nemovitostí, jak to ohlásil už před dvěma týdny poslanec Patrik Nacher (ANO). Pozastavení exekucí do konce června se ale netýká například dluhů za alimenty, za újmu na zdraví a z úmyslných trestných činů.

Jsme si vědomi vážnosti situace a naší absolutní prioritou je přinášet uprostřed všech zmatků spolehlivé a ověřené informace. Většina obsahu o koronaviru je k dispozici zdarma v části Minuta po minutě, kterou plníme ještě intenzivněji než obvykle, nebo v podcastech Studia N. Rozhodli jsme se také průběžně odemykat vybrané články o koronaviru. Budeme rádi, když naši práci podpoříte předplatným, abychom vám mohli dlouhodobě poskytovat kvalitní informační servis.

Srážky z mezd a účtů však stále běží i v nouzovém stavu. Pokračuje taky zabavování nemovitostí, kde nemá dlužník trvalé bydliště. Avšak nebude už možné prodat v dražbě dům či byt za dluhy nad třicet tisíc – poslanci zvedli hranici na sto tisíc. Stejně tak už nebudou exekutoři zabavovat daňový bonus na děti.

Zpravodaj vládní předlohy zákona Marek Výborný (KDU-ČSL) ve Sněmovně řekl, že propad příjmů způsobený koronavirovou krizí začíná ohrožovat už i střední třídu. To potvrzuje i Daniel Hůle, expert na dluhovou problematiku z neziskové organizace Člověk v tísni. „Podle lidí, kteří volají na naši dluhovou helplinku, se velmi zintenzivnil nátlak od exekutorů přes telefony. A velmi tvrdě krize udeřila na živnostníky – 70 procent lidí, kteří nám volají, jsou malí podnikatelé, kteří přišli o zakázky,“ popsal Hůle.

Klíčové je pro něj to, že poslanci odsouhlasili zastropování sankcí u úvěrů pro živnostníky i smluvních úroků na 8,5 procenta u dluhů s víc než tříměsíčním prodlením splátek. U nebankovních společností to bývá největší část dluhu.

Neprošel naopak návrh Pirátů a Jana Farského (STAN), kteří prosazovali implementaci směrnice EU, podle níž nesmí být oddlužení podnikatelů delší než tři roky. Neuspěl ani vládní návrh na zastavení marných exekucí, tedy těch, u nichž se v posledních letech nepodařilo nic vymoci.

Podle Hůleho jsou schválené návrhy jen první částí úprav exekucí a insolvencí. „Nevnímám to jako konec změn, ale spíš jako v této chvíli ty nejvýznamnější, které bylo možné protlačit režimem legislativní nouze,“ podotkl Hůle. Ve Sněmovně leží rozjednaný exekuční řád – debaty kolem něj poslanci znovu otevřou v červnu, kdy se očekávají další úpravy systému exekucí a insolvencí.

Přímá podpora pro živnostníky

Přímou podporu samostatně výdělečných osob kabinet Andreje Babiše v prvních týdnech nouzového stavu odmítal. „Dát dnes podporu a za týden zaplatit odvody je akorát úkon navíc,“ řekl Deníku N vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Za nejrychlejší a nejefektivnější řešení označil odpuštění záloh a zavedení ošetřovného. Už o den později, 26. března, vláda oznámila, že živnostníkům bude vyplácet příspěvek 15 tisíc korun měsíčně.

O týden později ale opatření schválila s jinými parametry. Z měsíčního se stal jednorázový příspěvek 25 tisíc korun proplacený za období od vyhlášení nouzového stavu v polovině března do konce dubna. Havlíček Deníku N neodpověděl, jestli program bude pokračovat i v květnu. Například Asociace malých a středních podnikatelů žádá minimálně tříměsíční výhled.

Velkou nevoli mezi podnikateli vyvolala podmínka, podle níž se podpora měla týkat jen těch, kterým tržby v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesly o deset procent. Jenže s takovým nastavením by mnoho živnostníků sítem z vícero důvodů propadlo – ať už kvůli mimořádným tržbám v předchozím roce, nebo prostému zvýšení cen kvůli větším nákladům.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po kritice 31. března oznámila, že program pomoci nazvaný Pětadvacítka upraví. O týden později představila upravený návrh, podle nějž mají na podporu nárok všechny osoby samostatně výdělečně činné kromě těch, kteří jsou vedle podnikání i zaměstnanci. Ve Sněmovně ho v úterý schválili všichni přítomní poslanci.

O příspěvek si mohou požádat lidé, již mají podnikání jako hlavní i vedlejší činnost, včetně studentů a důchodců. Podnikatelé zároveň museli být aktivní k 12. březnu. Příspěvek se nebude nijak danit. Podle odhadů ministerstva financí si o podporu požádá 700 tisíc lidí a celkem by měla vyjít na 17,5 miliardy.

Ve čtvrtek odpoledne podporu schválil Senát a následně ji podepsal prezident. Ministerstvo financí doufá, že by se do Sbírky zákonů mohla dostat do 15. dubna. V tu chvíli budou moci podnikatelé o podporu začít žádat. Bonusy by se měly následně vyplácet co nejdříve po podání žádosti.

Odklad splácení úvěrů

Půlroční moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských a podnikatelských úvěrů představila Schillerová 29. března v pořadu Partie. Tím zástupce finančního sektoru zaskočila, podle svých slov se o tom dozvěděli právě až z televize. Po intenzivním jednání s ministerstvem financí dosáhli toho, že se splácení odloží o tři nebo šest měsíců jen těm, kteří si o to požádají. To minulou středu schválila vláda a v úterý Sněmovna.

Odklad splátek se u fyzických osob bude týkat také úroků, v případě firemních úvěrů pouze splácení jistiny. Banky neumožní odklad splátek u kreditních karet, kontokorentů, operativního leasingu a revolvingových úvěrů (automaticky se obnovující půjčky).

Většina českých bank odklad umožňovala ještě před přijetím zákona. Zástupci finančních domů zároveň uváděli, že drtivá většina žádostí prošla schvalovacím procesem bez problémů. O využití moratoria si mohou klienti zažádat nejjednodušeji po internetu. Některé z bank nicméně upozorňují, že k poskytnutí odkladu přistoupí až po schválení zákona. Poté by měl celý proces trvat několik hodin, maximálně dní.

Banky také vyzývají, aby klienti zvážili, zda je odklad splátek v jejich situaci skutečně nutný. Zákon totiž počítá pouze s jednorázovým odkladem, který nebudou moci opakovat. Zažádat o něj mohou klienti, kteří úvěr sjednali před 26. březnem (v případě hypoték i přesto, že z úvěru ještě nezačali čerpat).

Odklad hrazení nájmů a zákaz výpovědi

Odložení nájemného pro majitele postižených provozů do konce července poprvé oznámil ministr Havlíček 30. března. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) následně představila zákaz výpovědí nájemních smluv z bytů nebo jiných nájemních prostor pro ty, kteří se vinou karanténních opatření a koronavirové epidemie ocitli bez příjmů. Vláda to schválila minulý týden, ve čtvrtek i poslanci.

Nájemci ale zároveň mají povinnost uhradit dlužnou částku do konce letošního roku. K potvrzení odkladu splátek bude potřeba doklad od úřadu práce, jeho konkrétní podobu ani mechanismus ale zatím úřad nezveřejnil.

Odložení nájemného se nicméně netýká například poplatků za energie a další služby, které budou muset nájemníci i nadále hradit včas. Odklad nájemného kritizovala jak opozice, tak vlastníci domů, kterým vadí, že na ně stát přenáší část své zodpovědnosti.

V rámci opatření stát umožnil také odklad splátek lidem, kteří čerpají půjčku od Státního fondu rozvoje bydlení, například v rámci podpory bydlení pro mladé. Ti mohou splátky úvěru odložit až do konce listopadu.

Poukazy na dovolené

Změny pocítí i lidé, kteří si koupili zájezd a kvůli pandemii jej nemohou absolvovat. Cestovní kanceláře mají povinnost jim v takovém případě za zájezdy od 20. února do 31. srpna nabídnout kompenzaci – a aby je to nezruinovalo, mělo by to být ve formě poukazu s dobou platnosti na jeden rok.

Sněmovna schválila, že některé skupiny budou moci žádat rovnou o peníze. Jedná se o lidí starší 65 let, samoživitele, zdravotně postižené, nezaměstnané, ty, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat, rodiče čerpající rodičovskou či mateřskou a školní zájezdy.

Cestovní kanceláře by také měly poukaz poskytnout lidem, kteří mají koupený zájezd do konce srpna a z obavy o své zdraví či ze ztráty zaměstnání se jej nebudou moci zúčastnit.

Cestovky mají nyní objednané a předplacené služby v zahraničních destinacích v hodnotě asi 2,9 miliardy korun a zhruba 500 milionů již zaplatily dopravcům či hotelům na letištích. Ti jim většinou teď nemohou peníze vrátit, ale nabízí převedení služeb do budoucnosti.

Maturity v ohrožení

Žáci a studenti sice zatím neví, kdy se vrátí do lavic, je už však jasné, co se bude dít po obnovení výuky. Poslanci i senátoři schválili, že dva týdny po otevření škol se budou konat přijímací zkoušky na střední školy. V případě, že se školy otevřou v půlce května, deváťáci budou psát testy na přelomu května a června.

Zhruba týden poté by mohly odstartovat maturitní zkoušky. Budou probíhat pouze formou didaktických testů, odpadne sloh z českého i cizího jazyka. Zkoušky bude vyhodnocovat jen společnost Cermat, aby učitelé měli volné ruce na další úkoly. Pokud se ale školy otevřou až po 1. červnu, maturity se letos konat nebudou. V takovém případě by je nahradil průměr známek z posledních tří vysvědčení.

Posunou se i přijímací zkoušky na vysoké školy. Ty je dříve musely vypisovat čtyři měsíce předem, nyní jim zákonodárci zkrátili lhůtu na 15 dní od otevření škol. Přijímačky se budou moci konat prezenčně i dálkově, stejně jako státní zkoušky. Úspěšní uchazeči musí doložit maturitní vysvědčení do 45 dnů od zápisu.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) sice v neděli v Otázkách Václava Moravce uvedl, že by se školy mohly otevřít v druhé polovině května, proti tomu ale protestují desítky tisíc rodičů, informoval server iDnes.cz.

Policie bude pokutovat přestupky

Státní i městská policie bude mít nově možnost ukládat pokuty za nedodržování vládních opatření proti šíření nákazy. Když budou lidé na veřejnosti bez zakrytých úst nebo ve skupince, hrozí jim pokuta až deset tisíc korun.

Zatím je finanční postihy možné řešit jen ve správním řízení, což je podle šéfa Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jana Hamáčka administrativně náročné.

Místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Zdeněk Ondráček (KSČM) upřesnil, že částka deset tisíc je nejvyšší možná hranice a policisté budou moci ukládat i nižší pokuty podle svého uvážení. Upozornil, že minulý víkend policisté řešili 300 oznámení o porušení zákona o ochraně zdraví a 240 oznámení o porušení krizového zákona.

Opozice upozornila na údajné nejednoznačnosti zákona – například jestli budou pokutováni i dva lidé v autě, kteří pojedou bez roušky. Nebo zda postih hrozí i za nedodržování dvoumetrových rozestupů.

Hamáček ještě v pondělí po jednání Ústředního krizového štábu tvrdil, že se spoléhá na zdravý rozum policistů, že nebudou v lese pokutovat běžce a cyklisty bez roušky. Například pardubičtí strážníci ale přiznali, že se v celé věci nevyznají, proto budou vše řešit pouze domluvou.

Zpřísnění Airbnb

Provozovatelé Airbnb budou muset sdílet údaje o uzavřených smlouvách s úřady. Podle ministryně Dostálové to má pomoci státu při sledování lidí v takzvané chytré karanténě.

Obecní živnostenské úřady se tak dozví poskytovatele ubytování, počet uzavřených smluv, jejich cenu, ale i adresu místa, kde jsou služby poskytovány. Údaje si bude moci vyžádat hygienická stanice nebo cizinecká policie. Po spuštění chytré karantény tak bude možné trasovat lidi, kteří by mohli být nakažení koronavirem.

Situaci budou mít složitější i majitelé nemovitostí, kteří je pronajímají firmám. V současnosti je zákaz pronajímání bytů přes Airbnb. Většina majitelů to řeší tak, že svůj byt nabízí se slevou ke krátkodobému pronájmu.

Odložené odvody

Po spuštění nouzového stavu a vládních opatření byly odvody na zdravotní a sociální pojištění jedním z důvodů, proč si podnikatelé začali přerušovat živnosti. Jejich minimální výše totiž dosahuje téměř pěti tisíc korun.

Až 20. března ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ohlásila, že chce živnostníkům odpustit povinné platby na důchodové pojištění na půl roku. O tři dny později vláda schválila odpuštění plateb záloh na sociálním a zdravotním pojištění na dobu šesti měsíců. Ve stejném týdnu ho schválily obě komory Parlamentu a podepsal prezident, opatření tak už platí od konce března.

Odpuštění plateb se nicméně vztahuje pouze na minimální částku pojistného. Živnostníkům, kteří pravidelně hradí částky vyšší, se minimální pojistné od jejich platby odečte. I v tomto případě je možné využít odklad a zbývající částku doplatit zpětně. Pokud již živnostníci odvody za březen uhradili, stát je převede na září.

Úvěry pro podnikatele

Bezúročný úvěrový program pro podnikatele ovlivněné koronavirem s ročním odkladem splátek, nazvaný COVID I, vláda schválila už 9. března. Firmy mohly žádat od Českomoravské záruční a rozvojové banky půjčku mezi 500 tisíci a 15 miliony korun. Pro mnohé menší společnosti a živnostníky taková částka byla moc vysoká.

Původně se měly žádosti přijímat od 1. dubna, termín se ale nakonec posunul na 16. března. Přidělených 600 milionů ale brzy nestačilo, vláda následně přidala další miliardu a poté pět miliard. Příjem žádostí se zastavil 20. března, přišlo celkem 3200 žádostí za celkem deset miliard.

Podle posledních údajů z 2. dubna rozvojová banka poslala žádajícím přes 300 milionů. Zatím stíhá vyřídit zhruba sto žádostí týdně, tímto tempem by vyřízení všech trvalo půl roku, na což si stěžuje i Hospodářská komora.

Druhé kolo programu pod názvem COVID II Havlíček ohlásil 23. března. Tentokrát už žádosti neměly žádnou spodní hranici. Českomoravská záruční a rozvojová banka společně s ministerstvem ručí za úvěry podnikatelů u komerčních bank, zároveň jim poskytne až milion korun na úhradu úroků.

O podporu v programu COVID II mohou žádat téměř všichni podnikatelé, výjimkou jsou ti pražští. Projekt je totiž financován z programu Expanze-záruky, na kterém se podílejí strukturální fondy Evropské unie, jež ale nejsou určené pro bohatší regiony, kam právě Praha spadá.

Příjem žádostí u programu COVID II začal minulý čtvrtek, zastavil se ale po dvou hodinách. Hodnota předložených úvěrů v sedmi stovkách žádostí rychle přesáhla vyčleněnou miliardu a půl. Jak už dříve popsal Deník N, některé z bank svým klientům žádosti předpřipravily. Formuláře byly totiž stejné jako u programu rozvojové banky. Odpoledne se příjem žádostí opět otevřel, strop celkového objemu úvěru se navýšil na pět miliard.

Nakonec banka přijala 5900 žádostí za 19 miliard. Mnohé finanční domy ale nechtějí úvěry podnikatelům z nejvíce zasažených oblastí ekonomiky poskytovat. Podnikatelé navíc za půjčky musí v nejisté době ručit celým osobním majetkem.

Nyní se připravuje program COVID III, v němž má být maximální hodnota úvěrů až 40 miliard.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Liberační balíčky

Odložení podání daňového přiznání z příjmu fyzických a právnických osob o tři měsíce ohlásilo ministerstvo financí 12. března. Vláda to schválila o tři dny později. Ministerstvo také odpustí pokuty podnikatelům, kteří kvůli koronaviru nemohli podat kontrolní hlášení.

Dvaadvacátého března ministerstvo představilo pozastavení elektronické evidence tržeb na dobu trvání nouzového stavu a následující tři měsíce, což o den později schválila vláda a následně Parlament. Spolu s tím prošlo i prominutí červnové zálohy na daň z příjmů u fyzických i právnických osob, zpětné umoření letošní daňové ztráty firem a plošné prominutí pokuty za pozdě podané daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí nebo úhradu daně.

Vláda pak v reakci na pokyn Evropské komise 30. března schválila prominutí platby daně z přidané hodnoty na bezúplatné dodání ochranných prostředků, jako jsou roušky nebo respirátory, a odložení platby záloh na silniční daň. Dopravci budou také moci o tři měsíce odložit platbu mýtného.

Rozsáhlejší nároky na ošetřovné

Kvůli uzavření škol musí rodiče s menšími dětmi zůstávat doma. Zaměstnanci k tomu využili takzvané ošetřovné. To mohou čerpat ve výši 60 procent průměrného redukovaného základu, podle ministryně Maláčové se tak jedná asi o dvě třetiny čistého příjmu. Běžně se vyplácí devět dní u dětí do deseti let, samoživitelům a samoživitelkám pak až 16 dnů na školáky do 16 let. Jenže doba uzavření škol se bude určitě počítat v řádu měsíců.

Jednání o ošetřovném 16. března vláda odložila a jeho prodloužení oznámil premiér až následující den s tím, že ho dostanou v programu ministerstva průmyslu a obchodu také živnostníci. Ti na něj za běžných podmínek nárok nemají.

Na prodloužení ošetřovného pro zaměstnance se vláda shodla 20. března, rodiče kvůli němu nemusí posílat novou žádost. Opatření se má dotknout 190 tisíc lidí. Podle stejného vzoru nastavilo podporu pro živnostníky ministerstvo průmyslu.

Živnostníci se na úřady obraceli už ve chvíli, kdy program ještě nebyl přijatý, vláda ho schválila až 26. března. Žádosti ministerstvo průmyslu začalo přijímat 1. dubna, podnikatelé mohou žádat do konce měsíce. Mají nárok na 424 korun na den, maximálně mohou získat 13 144 korun, zatím ale mohou žádat jen za období od 12. do 31. března, další pokračování programu se teprve zvažuje.

Změnu pro zaměstnance schválil na konci března Parlament, ošetřovné pro OSVČ se vyplácí jako dotace. Úřady mají ošetřovné vyplácet do měsíce po obdržení správně vyplněných dokladů.

Kurzarbeit

Program má pomoci firmám s náklady na mzdy jejich zaměstnanců a snížit tak dopady krize na zaměstnanost. Maláčová možnost příspěvků od státu poprvé zmínila na tiskové konferenci 11. března. Později se vžil výraz kurzarbeit. Vláda původní verzi schválila 23. března, později ale program upravila na dva druhy příspěvků a odsouhlasila jej až 31. března. Právě ke konci měsíce přitom podniky začaly zaměstnancům dávat výpovědi. Počet nezaměstnaných už podle dosavadních údajů v dubnu roste rychleji než v březnu.

Formuláře spustilo ministerstvo v pondělí v poledne. Jenže podnikatelé mají s jejich vyplňováním velké problémy, úředníci stornovali 70 procent žádostí, které byly neúplně nebo špatně vyplněné. Příspěvky by měly podle resortu firmám plynout od začátku příštího týdne.

Čtyři pětiny náhrady mzdy stát uhradí lidem v karanténě a pracovníkům v uzavřených provozech. Maximální částkou je 39 tisíc korun. Podporu ve výši 60 procent (do 29 tisíc korun na zaměstnance) dostanou na mzdy firmy, které čelí výpadku surovin nebo poptávky, částka se stanovuje ze superhrubé mzdy.

Podporu budou moci firmy získávat zpětně od 12. března. Náklady na dva týdny programu budou asi jedenáct miliard korun, za duben stát očekává až trojnásobný nárůst nákladů.

Co bude s dohodáři

Podpora pro lidi pracující na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti stále nemá konkrétní podobu, ačkoliv se o její nutnosti hovoří již několik týdnů. Možné podpůrné opatření se má dotknout asi 150 tisíc lidí, kteří odvádějí zdravotní a sociální pojištění, a dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti tak mají jako hlavní zdroj příjmu.

Není ale stále jasné, kdo reálně na kompenzace dosáhne, přestože se na jejich nutnosti shodují opoziční i koaliční strany. První podoba návrhu se měla na jednací stůl vlády dostat v tomto týdnu, ministerstvo práce a sociálních věcí ale na finální podobě stále pracuje.

S vlastním návrhem neuspěli ani opoziční poslanci, kteří stejně jako Maláčová navrhovali měsíční podporu ve výši 15 tisíc korun. V souvislosti s podpůrnými opatřeními by se mělo na dohodáře vztahovat také ošetřovné, a to za stejných podmínek jako pro zaměstnance a živnostníky.

S přispěním Jany Ustohalové.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější