Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kdo si bude dávat pozor, nepromoří se, ujišťuje šéf nového týmu Karanténa. Chce rozvolňování „balíčkovat“ po dvou týdnech

Specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí, cestovní a tropické medicíny Rastislav Maďar. Foto: ČTK
Specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí, cestovní a tropické medicíny Rastislav Maďar. Foto: ČTK

S uvolňováním striktních opatření proti šíření koronaviru radí vládě nová pracovní skupina z ministerstva zdravotnictví, která se v týdnu před Velikonocemi poprvé sešla. Její koordinátor, epidemiolog Rastislav Maďar, v rozhovoru pro Deník N popisuje, co skupina interně označovaná jako Karanténa navrhuje a jak uvažuje o uvolňování restrikcí a promořování populace. Podle něj se lidé nemusí nákazy bát, budou-li dodržovat základní hygienická pravidla.

Jak jste se dostal do čela skupiny?

Abych se stal koordinátorem skupiny, mě osobně požádal pan ministr. Rozhodně jsme si v týmu nerozdělovali žádné funkce, každý hlas má naprosto stejnou váhu. Já jsem koordinátorem, hybatelem dění, možná moderátorem schůzek. Ale debata je velmi otevřená.

Vaše skupina tedy bude doporučovat uvolňování opatření podle odborných znalostí a dat, ale o tom, jak to dopadne, rozhodne nakonec vláda, případně poslanci?

Ano, jednoznačně. Dali jsme například doporučení vztahující se k tomu, jak by to v budoucnu mělo vypadat s otevíráním škol a akademických vzdělávacích institucí, a je logické, že tady musí proběhnout meziresortní dohoda s ministerstvem školství na úrovni ministrů. Je to náš návrh respektující epidemiologickou situaci a zdravotní stránku věci. Až potom nastupují faktory, jako například jestli se stíhají nebo nestíhají maturity. Ale troufnu si tvrdit, že to je až sekundární. První je pro všechny zdravotní stránka věci. Doporučení také zdůvodňujeme a navrhujeme celou řadu omezení, abychom chránili rizikové skupiny populace.

Co tedy říká vaše doporučení o otevření škol (které ještě probere ministr zdravotnictví s ministrem školství)?

Navrhujeme otevření škol nejdříve v květnu a postupně po různých úrovních. S tím, že je nutné zajistit ochranu potenciálně rizikových osob z pedagogického sboru a současně rodičů, kteří mohou být ohrožení, i imunitně oslabených dětí. To jde také vymyslet. Takže i když bude plošný návrat do škol, rozhodně to neplatí pro všechny. Návrh obsahuje povolení setrvání doma a distanční výuky v těchto individuálních případech. To se vztahuje na menšinu dětí, velká většina dětí bude moci za jistých podmínek do školy. Ještě se však mezi sebou musí domluvit ministři.

Když říkáte, že školy by se měly otevírat postupně po různých úrovních, kde by se tedy mělo začít?

Mohu říct jen svůj osobní názor, ne jako člen dané pracovní skupiny: myslím, že školy by se měly otevírat od nižších stupňů k vyšším. Spolu s ochranou rizikové populace, na kterou se to vztahovat nebude. Ale tato věc bude mít podle mě ještě politickou rovinu na úrovni vlády.

Nezvažujete možnost začít s uvolňováním opatření nejprve na malých městech a potom teprve ve velkých? Je například rozdíl mezi gymnáziem v Praze a základní školou na malém městě. Třeba v množství studentů, v sevřenosti tříd nebo v tom, jak se děti do školy dostávají a kolik lidí z rizikových skupin mohou po cestě potkat.

Geograficky bych to rozvolňování neviděl. Musí to být jednotné pro celou republiku. Nedělalo by to takto dobrotu. A hlavně, principy základní prevence se dají dodržet všude. Když se bavíme o odstupech, dezinfekci rukou a rouškách, člověk může jít dneska kamkoliv na světě, a když to dodrží, nenakazí se.

V Česku jsou dáváni za odstrašující příklad lyžaři – ale ti lyžaři, kteří toto dodržovali, se nenakazili a byly jich desítky tisíc.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější