Boris Johnson na JIP. Bojovník i ne zrovna příkladný pacient. Jak Británie řeší situaci s indisponovaným premiérem
Britský premiér Boris Johnson, kterého snad nikdy neopouští optimismus, ať už skutečný, nebo ten umělý, tráví prvních 24 hodin v jednom ze dvou komplexů jednotek intenzívní péče ve východním křídle nemocnice Svatého Tomáše v Londýně. Má-li trochu štěstí a je-li při vědomí, má z jednoho ze třiceti JIP lůžek, kterými špičková nemocnice na jižním břehu Temže disponuje, okouzlující výhled přes sluncem zalitou řeku na část Westminsterského paláce, s Big Benem pod lešením, popisuje z Londýna Ivan Kytka.
Muž, který se rád stavěl do role poněkud nešikovného hrdiny kreslených seriálů, je odkázán na péči lékařů a zdravotních sester státního zdravotnictví. Británie nemá specializované zdravotnické zařízení, které by se staralo o prominenty. Nemá dokonce ani specializovanou vojenskou nemocnici, která by pečovala o veterány vracející se z války. A kapacitu soukromých klinik pro boj s koronavirou epidemií si – ještě před jejím propuknutím – částečně nebo zcela přivlastnil stát.
Hledají-li zahraniční komentátoři příměr pro současný stav Spojeného království, najdou ho snadno v osobě samotného ministerského předsedy. Pacient na jednotce intenzívní péče, zcela odkázaný na systém státní podpory a péče. A s poněkud netušenou a nepředvídatelnou diagnózou dalšího vývoje.
Jak číst mezi řádky oficiálních komuniké
Ocitne-li se britský ministerský předseda v nepředvídatelné či těžké zdravotní situaci, podává státní aparát – v souladu s dávnou tradicí –