Deník N

Proč je dnešní pandemie horší než španělská chřipka? Nejen zabíjí, ale i ničí principy, na nichž dnes funguje svět

Pandemie španělské chřipky z 20. let 20. století byla jakýmsi apendixem jiné globální kalamity, tedy první světové války. Řádila sice ve městech po celém světě, ale lidé ji vnímali spíše lokálně (na snímku provizorní nemocnice v americkém Kansasu). Foto: National Museum of Health and Medicine, USA
Pandemie španělské chřipky z 20. let 20. století byla jakýmsi apendixem jiné globální kalamity, tedy první světové války. Řádila sice ve městech po celém světě, ale lidé ji vnímali spíše lokálně (na snímku provizorní nemocnice v americkém Kansasu). Foto: National Museum of Health and Medicine, USA

Komentář Jiřího Pehe: Nejeden politik či komentátor se současnou pandemii snaží bagatelizovat. A to nejen pokud jde o její reálné dopady na lidské zdraví a možné počty obětí, ale i nejrůznější další dopady ve srovnávání s podobnými událostmi z minulosti. V prvním případě odkazují na to, že třeba mor si v historii lidstva vyžádal stovky milionů obětí, španělská chřipka v minulém století desítky milionů. Ve druhém pak nedoceňují, jak následky pandemie postihnou společnost.

Autoři těchto úvah neberou v úvahu skutečnost, že tato nákaza je závažná zejména proto, že jde o vpravdě první globální pandemii v lidských dějinách. Do celého světa se sice rozšířila i zmiňovaná španělský chřipka, epidemie Covid-19 je ale kvůli moderním komunikačním prostředkům a ekonomické propojenosti světa první zdravotní kalamitou, kterou prožíváme jako společný planetární příběh a hrozbu. Její dopady budou celkově více devastující, a to právě proto, že je globální.

Další rozdíl vyplývající ze srovnání se španělskou chřipkou spočívá ve skutečnosti, že pandemie z 20. let 20. století byla jakýmsi apendixem jiné globální kalamity, tedy první světové války. Řádila sice ve městech po celém světě, ale lidé ji vnímali spíše lokálně. Rozsah jejího smrtícího působení se v globálním měřítku začal vyjevovat až se zpožděním. Z dobových médií je zřejmé, že o tom, jak tato nemoc decimuje jiné části světa, se v jednotlivých zemích mnoho nevědělo a nediskutovalo.

Proč je toto rozlišení mezi oběma pandemiemi důležité? Protože vysvětluje, proč nákaza, která je, zdá se, méně smrtelná než španělská chřipka, může dnes způsobit mnohem větší škody, zejména hospodářské a politické. Vedle rizik a dopadů představovaných samotným virem je nebezpečné právě celosvětové prožívání této nákazy jako sdíleného příběhu.

To má za současné situace, kdy je světová ekonomika mnohem více propojená než v roce 1918, potenciálně devastující účinky. Karantény a další restriktivní opatření vyhlašované jednotlivými státy totiž narušují předivo globálně propojené ekonomiky, v níž dnes panuje důmyslná dělba práce.

Dnešní státy mají mnohem menší schopnost fungovat ekonomicky nezávisle na jiných a být do jisté míry soběstačné než státy v méně globalizovaném a méně bohatém světě roku 1918. A to nejen proto, že globalizace a s ní spojená globální dělba práce tehdy ještě zdaleka nebyly tak významnými faktory jako dnes, ale i proto, že pandemie tehdy napadla země, které již nějakou dobu fungovaly ve válečném stavu.

Je proto mylné tvrdit, že jelikož žádná pandemie v minulosti nezměnila zásadně chod světa, nezmění ho ani tato. Pokud jde o 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější