Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vláda chce dalších 30 dnů nouzového stavu. Podívali jsme se, jestli jsou její argumenty přesvědčivé

Premiér Andrej Babiš. Foto: ČTK
Premiér Andrej Babiš. Foto: ČTK

ANALÝZA: Celkem devět stran má předkládací zpráva pro Poslaneckou sněmovnu, v níž vláda zdůvodňuje rozhodnutí prodloužit nouzový stav. Babišův kabinet přitom již řadu nejzávažnějších opatření přesunul z režimu nouzového stavu do kompetence ministerstva zdravotnictví. Umí tedy prodloužení nouzového stavu dostatečně odůvodnit?

Nouzový stav pro celé území České republiky vyhlásila vláda 12. března. Kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) rovnou zvolil nejdelší možnou variantu, tedy 30 dnů. Nyní i tuto lhůtu potřebuje prodloužit. To však může podle ústavního zákona o bezpečnosti republiky učinit jedině s předchozím souhlasem Poslanecké sněmovny, potřebuje získat hlasy většiny přítomných poslanců. Vláda již žádost o souhlas zpracovala a Sněmovně zaslala. A znovu žádá o 30 dní.

Poslanci mají o prodloužení nouzového stavu jednat v úterý. Opoziční strany ovšem již dopředu avizovaly, že souhlasí s prodloužením maximálně do konce dubna. A zároveň požadují: chceme znát konkrétní kroky a jasný plán, jak bude vláda pandemii koronaviru dál řešit.

Třeba ODS bude kromě vyhodnocení dosavadního nouzového stavu chtít vědět, proč je třeba ho prodlužovat, za jakých podmínek bude ukončen a jaká další opatření vláda chystá.

„Vláda nemůže dostat pouze bianco šek, aniž by bylo jasné, jak se dále bude postupovat. Za splnění těchto podmínek jsme ochotni se bavit o prodloužení nouzového stavu na maximálně 14 dní,“ řekl Deníku N předseda strany Petr Fiala. Pokud to bude situace znovu vyžadovat, není podle něj problém, aby se dolní komora sešla znovu. Země se podle jeho názoru musí co nejrychleji vrátit k normálnímu životu. „Ať nám jasně řeknou, ke kterým opatřením potřebují nouzový stav,“ prohlásil Fiala v neděli v TV Prima.

Podobně mluví i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Vláda podle ní musí „jasně, přehledně a úplně“ informovat o tom, s jakým scénářem vývoje počítá. „K čemu potřebuje nouzový stav využít, jaký očekává harmonogram uvolňování přijatých restrikcí,“ napsala s tím, že pak bude strana hlasovat o prodloužení maximálně do konce dubna. „Každopádně jsme připraveni se kdykoliv sejít znovu a klidně i ukončit nouzový stav dřív, ač to příliš neočekáváme. Je ale potřeba zdůraznit, že nouzový stav prostě nemá trvat déle, než je skutečně nezbytné,“ doplnila.

Foto: ČTK

Jaké důvody tedy vládu k prodloužení nouzového stavu vedou? Deník N prostudoval devítistránkovou předkládací zprávu, kterou vláda ke své žádosti přiložila. Konkrétních důvodů, co vládu k jakému kroku vedlo a proč je nutné nouzový stav prodlužovat, však v textu předkládací zprávy příliš nenajdeme. Detailní plán, jak bude vláda postupovat dále a za jakých podmínek bude přistupovat k jakým krokům, pak již v textu není ani náznakem.

Vláda by přitom měla řádně a důsledně odůvodňovat každé opatření a měla by vysvětlovat i to, proč je dělá v rámci nouzového stavu nebo v jiném režimu. Vždy by pak měla mít na paměti požadavek subsidiarity, který říká, že mimořádné stavy je možné vyhlásit pouze v případě, kdy stejného výsledku nejde dosáhnout běžnou činností úřadů, kterou zákony povolují ve standardním režimu.

Navíc v době, kdy nouzový stav spěje k závěru původní 30denní lhůty, by kabinet měl být schopen vysvětlit své kroky mnohem jednoznačněji než na začátku, kdy ještě nevěděl, jak se bude situace vyvíjet.

Epidemická nálož v populaci

„Epidemiologie onemocnění Covid-19 se v České republice dynamicky vyvíjí, přičemž je patrné, že křivka vzestupu pozitivně diagnostikovaných osob ještě nedosáhla svého stabilního růstu,“ stojí hned v úvodu předkládací zprávy. Důvodem je testovací kapacita, která se v Česku postupně zvyšuje. „S rostoucím počtem testovaných osob v podstatě lineárně narůstá počet osob pozitivně diagnostikovaných. Stále tedy v podstatě měříme spíše naši testovací efektivitu než skutečnou epidemickou nálož v populaci,“ stojí dále v dokumentu, o kterém informoval také server Aktuálně.cz.

Kabinet premiéra Babiše argumentuje, že pokud by došlo k uvolnění přijatých opatření, dojde k masivnímu šíření onemocnění, a to i mezi vysoce rizikovými skupinami, jakou jsou senioři či polymorbidní pacienti. V populaci se totiž pohybuje velké množství nakažených lidí, kteří ale nejsou diagnostikovaní.

Právě „zásadní nárůst počtu prováděných testů“ má podle vlády poskytnout prostor pro odhad skutečného počtu nakažených. Mimochodem – jedna věc jsou provedené testy, druhá zase počet otestovaných. Vláda chce prodlouženou dobu nouzového stavu využít i pro takzvanou chytrou karanténu.

Krizová opatření jako důvod

Se samotným odůvodněním si však vláda příliš práce nedala. Prohlašuje, že podmínky pro prodloužení nouzového stavu jsou naplněny, protože jsou ohroženy životy. Proti tomu lze máloco namítnout, ale samo o sobě to jistě nestačí.

„Dalším důvodem pro prodloužení nouzového stavu a vládních opatření přijatých v jeho rámci je jejich prokazatelná účinnost,“ pokračuje vláda v dokumentu. Upozorňuje na klíčový parametr – takzvané reprodukční číslo, které udává, kolik lidí průměrně nakazí jeden infikovaný jedinec. Na počátku šíření koronaviru v České republice měl tento parametr hodnotu 2,64, podobně jako v Itálii, Španělsku či Spojených státech.

„První vlna opatření v České republice proběhla po 12. březnu, a je tedy možné její dopad exaktně a s dostatečným časovým odstupem měřit. Je prokázáno, že tato opatření vedla k velmi podstatnému snížení hodnoty R na 1,10 – tento vývoj dává pro Českou republiku šanci situaci dále směrovat žádoucím směrem,“ píše Babišův kabinet s odkazem na informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Přesná data pak vláda slibuje v polovině dubna.

V této části dokumentu se kabinet sice odvolává na opatření vydaná v rámci nouzového stavu, přitom ale řadu nejzávažnějších opatření sám

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější