Pravicový extremismus v Německu? To žádný problém není, tvrdí v rozhovoru poslanec Bundestagu za AfD Petr Bystroň
Německo zažilo v posledních měsících sérii útoků pravicových extremistů. V Kasselu zastřelil jeden z nich politika, který organizoval ubytovávání uprchlíků během migrační krize. V Halle se pokusil jiný o útok na místní synagogu. Zavraždil dva náhodné kolemjdoucí. Další v Hanau postřílel devět lidí kurdského původu. Německá kontrarozvědka považuje pravicový extremismus za největší ohrožení demokracie. Zkraje března označila národovecké uskupení Křídlo uvnitř strany AfD za pravicově extremistické. „Je to účelová dehonestace,“ říká v rozhovoru pro Deník N poslanec Bundestagu za AfD Petr Bystroň.
Jak na vás zapůsobilo, když šéf německé kontrarozvědky Thomas Haldenwang zkraje března oznamoval, že dva významní členové vaší strany, šéf durynské AfD Björn Höcke a šéf braniborské AfD Andreas Kalbitz, jsou prokazatelně pravicovými extremisty?
My jsme to všichni čekali, že něco takového přijde. Z několika důvodů. Zaprvé: tento úřad vysílal signály už dřív. K tomu je třeba vědět jednu věc. Ten Verfassungsschutz, tedy…
Kontrarozvědka…
Ano, ta kontrarozvědka, interní tajná služba, je organizace, která spadá přímo pod ministerstvo vnitra. Šéfové tohoto úřadu jsou přímo závislí na ministrovi. My tady vidíme politický tlak na tento úřad už dlouhodobě, aby nás sledoval a hlavně aby to sledování zveřejnil.
Jde o dehonestaci a označení naší strany nebo jejích členů za objekty sledování, protože to má potom pro stranu dalekosáhlé následky. My jsme věděli, že se toto chystá. Ten politický tlak byl dlouhodobý už na bývalého šéfa kontrarozvědky Hans-Georga Maaßena. Ten to vždycky odmítal.
