Obětovat ekonomiku, nebo obyvatelstvo: Írán stižený virem, sankcemi a levnou ropou volí mezi dvěma zly
Írán, největší ohnisko nákazy Covid-19 na Blízkém východě a ve střední Asii, už ve statistikách počtu nakažených a obětí překonaly čtyři evropské země a především USA. Teokracie stále nemá vyhráno. Situace je patrně mnohem horší, než úřady oficiálně vykazují. Přesto prezident Rouhání už oznámil, že země uvolní některá omezení a začne navracet ekonomiku k normálu. Teherán si zároveň stěžuje na americké sankce poškozující íránské zdravotnictví.
Írán se stal záhy po Číně druhým největším světovým ohniskem nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Situace je tam dodnes vážná a íránské vládě se epicentra nákazy nedaří izolovat. Počty nakažených a mrtvých stále narůstají. Írán má v současné době podle oficiálních údajů 62 589 nakažených a 3872 mrtvých, ovšem reálná čísla jsou zřejmě několikanásobně vyšší.
Nekompetentnost teheránského režimu se navíc ukázala přímo na televizních obrazovkách, když koncem února bledý a zpocený zástupce ministra zdravotnictví Irádž Harírčí vysvětloval na tiskové konferenci, že Írán má vše pod kontrolou. O den později se prokázalo, že politik je sám koronavirem infikován.
Írán má největší podíl nakažených mezi vysoce postavenými představiteli veřejného života, jako jsou politici a duchovní. Prvotní epicentrum nákazy totiž bylo ve městě Qom, což je pro teheránský režim nábožensky velmi významná lokalita.
Íránská vláda sice po vypuknutí epidemie přijala určitá opatření, ale pouze v omezené míře a pomalu.
Svatá místa nám nezavírejte
Mimo propuštění