Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Izolaci si užívám, patrně mi zachránila život. Strach nesmíme pustit ke kormidlu, říká Halík

Duchovní Tomáš Halík. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Duchovní Tomáš Halík. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Když si představím rodiny, které přes všechnu lásku k vřískajícím dětem zažívají ponorkovou nemoc nebo mají oprávněnou hrůzu z nejisté profesní budoucnosti, je mi trochu stydno přiznat, že já si izolaci v bytě s obrovskou knihovnou a dostatečně zásobenou ledničkou nesmírně užívám,“ řekl Deníku N katolický kněz Tomáš Halík. Každý rok tráví měsíc v poustevně, tudíž je na samotu zvyklý. Bez ní by prý tělesně, duševně a především duchovně nepřežil.

Taková primitivní otázka na úvod: proč tohle Bůh dopustil? Proč nechává svět zamořit smrtelnou nákazou, která kosí slabé, staré, nemocné, zatímco silní jedinci většinou ani nemají žádné příznaky?

Jeden moudrý rabín řekl, že jako mozek psa není schopen pochopit matematické úlohy, lidský mozek není schopen pochopit smysl zla a utrpení. Nejhlubší kniha Starého zákona, Kniha Jób, líčí Hospodina, jak Jóbovi na jeho výčitky odpovídá tím, že mu ukazuje nepochopitelnost přírody, jako by mu tím říkal: Ty bys to snad uměl řídit?

Virus je součástí přírody a tu Bůh nevybavil morálním svědomím – to máme z důvodů, kterým nerozumím, jenom my lidé. Podstatné věci jsou tajemstvím, které ani Bible neruší jednoduchými odpověďmi. Víra tu není od toho, aby nám odpovídala na všechny otázky, nýbrž aby nám dávala sílu a naději obstát i uprostřed paradoxů a temnot, vydržet i to nejtěžší.

V jednom ze svých posledních kázání, během kterého stojíte nikoli čelem k věřícím, ale mluvíte v prázdném kostele, jste zmínil, že víra je lék proti panice a strachu. Před pár dny jsem mluvila s lékařem Lukášem Pollertem, který se na motolské jipce stará o pacienty s nemocí Covid-19 v těžkém stavu. Současnou situaci bere s velkým nadhledem, ale upozorňuje, že se svět ocitl v šílené panice, kterou nejde zastavit ničím. Vy tedy myslíte, že víra strach a paniku mnoha lidí zastaví?

Vírou nemyslím náboženské přesvědčení či zvyk chodit do kostela. Myslím tím hlubokou pradůvěru ve smysl všeho, co se děje, i když tomu momentálně nerozumím. Mám na mysli vědomí, že žiju z energie slunce i tehdy, když je obloha zcela zatažená mraky.

Taková víra, která jistě překračuje hranice jednotlivých církví a náboženství a najdeme ji i u některých anonymních věřících, těch mých „něcistů“, skutečně dává životu kotvu, i když jsou kolem bouře strachu a paniky. Ovšem je to neustálý zápas – cítit s ostatními strach, ale nepustit ho ke kormidlu svého života.

Strach je ale nejspíš nakažlivější než víra.

To jistě, protože strach je emoce, rychlá bezprostřední reakce, zatímco víra

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější