Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Skutečný počet nakažených jen odhadujeme. Prověříme, kolik je otestovaných, říká tvůrce českých modelů vývoje nemoci

Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Je jedním z mozků, které vytvářejí modely očekávaného vývoje onemocnění Covid-19 v Česku. Epidemiolog Ondřej Májek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky v rozhovoru pro Deník N vysvětluje, jak se počítá často diskutované reprodukční číslo R, které vypovídá o rychlosti šíření nemoci. A potvrzuje, že skutečný počet nakažených i testovaných není známý.

Jako zdravotničtí statistici očekáváte na konci dubna 14 200 laboratorně potvrzených případů nemoci Covid-19. Jak vaše modely propočtů a odhadů vznikají?

Jsou konečným výstupem poměrně velkého informačního systému pro sledování infekčních nemocí, který jsme během jednoho týdne upravili pro potřeby sledování onemocnění Covid-19 a nadále jej rozvíjíme. Začíná u sběru dat v laboratořích a krajských hygienických stanicích.

Tam případy onemocnění podrobně popisují, bez nich bychom byli slepí. Nastavení sběrů obnáší složitá jednání s ministerstvem a s dalšími – musíme najít rovnováhu mezi naší potřebou mít robustní data a mezi tím, abychom nepřetížili pracovníky laboratoří.

Když máme data částečně odprezentovaná a věříme jim, můžeme přistoupit k modelování. Začínáme s relativně malým datovým souborem a snažíme se z něj vytáhnout hodně informací, takže je modelování složité. Aby měly modely smysl, musíme například vědět, jak dlouhá je inkubační doba viru, tedy doba od nakažení k prvním příznakům.

To je ale ošemetné, protože ta doba má poměrně široký rozptyl, zhruba od pěti do čtrnácti dnů.

Ve finále jsme se v našem modelu přiklonili k šesti dnům, v souladu se vzorovými modely a průměrem z odborné literatury.

Pak do modelu začneme vkládat data a začnou nám z něj padat proměnné, které nejsou na první pohled pozorovatelné. Na konci je nejambicióznější část – predikce do budoucnosti.

Stojíte v čele týmu zodpovědného za modely, s kolegy se díváte i do zahraničí. Jaký předobraz následujeme?

První publikované modely vycházely ze studie pasažérů výletní lodi nebo z čínských dat. Ta byla na začátku epidemie nejdostupnější. Jsou to studie z konce února, kdy ještě data z Evropy neexistovala.

Když nyní vyšlo najevo, že čínská data nejsou důvěryhodná, odklonili jste se od původního modelu?

Od modelu ne. Byl postaven na čínských datech, ale publikovali jej odborníci spíše ze Západu. Třeba model z února, na který právě koukám, připravili kolegové z Londýna.

Modely nejsou úplně nově vyvinuté, odrazili jsme se od těch, které tu byly pro epidemie SARS nebo ptačí chřipky. Parametry, jak se chová konkrétní onemocnění, se mění. Srovnání aktuálního koronaviru se SARS ze začátku tisíciletí ukazuje, že dochází k posunům choroby a data musíme postupně aktualizovat podle toho, co víme o novém koronaviru.

Zdroj: ÚZIS ČR

V čem je tato choroba pro vytváření modelů zrádnější než dřívější epidemie?

Situaci komplikuje fakt, že mnoho dat ukazuje, že choroba je infekční před propuknutím příznaků. Lidé, kteří nemají příznaky, se v současném nastavení systému většinou netestují, přitom mohou nemoc roznášet. Ale míra infekce před a po vypuknutí příznaků je ještě předmětem studií.

Jak s tím tedy pracujete ve svých modelech?

Počítáme s šestidenní inkubační dobou a s tím, že zhruba od poloviny této doby je člověk infekční. Pokud bychom tuto hodnotu pozměnili, promítlo by se to do odhadu šedé zóny. Tedy lidí, kteří už jsou nakažení, ale ještě o nich nevíme. Každý neviditelný, přímo nesledovatelný parametr onemocnění se může promítnout do takových populačních charakteristik, jako je třeba počet infikovaných, ale bezpříznakových jedinců.

Kolik takových lidí podle vašich modelů a dat aktuálně v populaci máme?

To je složitá otázka, protože to není věc, kterou můžeme přímo pozorovat. Podle dat, která máme aktuálně k dispozici, to vypadá, že

Covid-19

Odemčeno o koronaviru

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější