Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vysaďte stromy, zaryjte ruce do hlíny. Udělá vám to dobře, radí zahradník Ferdinand Leffler

V přírodě je člověku dobře, protože rostlinám je jedno, jestli se mu něco povedlo, nebo ne, říká zahradní architekt Ferdinand Leffler. Foto: Atelier Flera
V přírodě je člověku dobře, protože rostlinám je jedno, jestli se mu něco povedlo, nebo ne, říká zahradní architekt Ferdinand Leffler. Foto: Atelier Flera

Začátek nové zahradní sezony zastihl Čechy v karanténě. V době nejisté perspektivy může to, že něco zasadíme a vidíme to růst, přinést důvěru, že přírodní řád se nemění a dobře to dopadne, říká zahradní architekt Ferdinand Leffler.

„Nikdo nevíme, co bude. Jestli se život vrátí do normálu, nakolik a kdy. Zasadit kytku, vidět ji růst, kvést, případně dokonce dát plod, to může být léčivé pro všechny, komu ta perspektiva teď chybí. I já jsem zatím hlubší depresi nepodlehl jen proto, že se neustále dívám na něco, co roste. Pozoruju kytky a vidím, že planeta se o sebe postará, že všechno nakonec dobře dopadne.

Člověku dělá strašně dobře, když je obklopený zelení. Ani si kolikrát neuvědomí, jak uklidňující to je. V době omezeného vycházení je příroda jedním z mála míst, kde si člověk smysluplně odpočine od pesimistických výhledů. Práce s rostlinami je nejlepší relax, jaký si teď může dopřát. Lidé mají čas a potřebují přijít na jiné myšlenky – hrabat se rukama v hlíně může přinést potřebný duševní klid.

Všiml jsem si, že se teď lidé vrátili na zahrady. Jsou doma se svými rodinami a vidí, že asi ještě nějakou dobu budou, někteří možná i roky. O to víc si uvědomují, že je pro ně důležité se o svůj prostor víc postarat a kultivovat si ho tak, aby jim v něm bylo dobře. Mají dokonce větší zájem o to, co budou se zahradou dělat.

I proto si naše odvětví zatím vede dobře. Máme práci nasmlouvanou na rok dopředu a lidé se dlouho těšili, až jim přijdeme navrhnout zahradu, takže nás neodmítají. Rozdíl je, že nosíme roušky a konzultujeme přes počítač.

Lidé se na zahrady tak těší! Od té doby, co jsem měl pořad v televizi, se nás velmi často na něco ptají, a tak jsem rozjel výukovou poradnu, kde jim odpovídám. Jsou to stovky otázek od konkrétních, z jakých kamenů si udělat cestičku na zahradě, až po to, že mají pozemek, na něm vůbec nic a nevědí, kde začít.

Čím ušlechtilejší rostlina, tím dřív vám odejde. Nejhezčí jsou ty obyčejné, košaté a divoké, říká Ferdinand Leffler. Foto: Atelier Flera

Každému, kdo stojí před tím, co si na zahradu pořídit, poradím, ať si nejdřív v hlavě promyslí, co tam chce dělat. Jestli si hrát s dětmi, grilovat s přáteli, jestli má radši stín nebo slunce, jestli mu vadí pohledy od sousedů, chce tam mít bazén, vysoké stromy, tiché místo ke čtení. Už jen to člověku hodně pomůže.

Když se mě někdo ptá, jaké kytky si má dát na balkon, aby ho měl hezký, řeknu mu, ať si ho hlavně nejdřív uklidí. Většina lidí má balkon plný nepořádku, a proto tam neradi chodí. To se změní, jakmile si balkon uklidí a dají si tam jen stolek a dvě židličky, nic víc. Vždycky jsou překvapení, jak tam jsou okamžitě rádi.

Balkony a terasy jsou náročné, a tak je důležité si vybrat rostliny, které hodně vydrží. Takže žádné růže ani pivoňky, ale traviny, šalvěje, rozchodníky, prostě rostliny, které snesou sucho a změnu teplot.

Častou chybu lidé dělají ve výběru půdy. Koupí si v obchodě zahradnický substrát, který je většinou hodně lehký, protože je namíchaný z rašeliny. Ten ale rychle vysychá a ani kytku fyzikálně nezatíží. To už je lepší si ze zahrádky rodičů nahrabat ornici nebo si koupit zeminu, která je připravená na zakládání trávníků. Taková půda líp drží vodu na rozdíl od rašelinových substrátů, které vodu rychle pouští, a tak člověk zalévá a zalévá, a voda se v nich nedrží.

Naučte sázet i děti

Miluju momenty, když jsem s dětmi na zahradě a přesvědčím je, aby si vzaly lopatku a něco si vysadily. Je to bezvadná výchovná záležitost, u které se rodina pospojuje, a navíc to nekončí v tu chvíli – děti pak další dny a týdny sledují, jestli jim kytky rostou, nebo ne, musí je zalévat. A když vyrostou další tři listy, berou to jako zázrak.

Lidé by neměli zaměňovat balkony s vitrínou. Obyčejný šeřík je daleko autentičtější kus přírody než japonský javor a la bonsaj. Foto: Atelier Flera

Nejčastější chyby na malých zahradách dělají lidé v tom, že si tam pořizují malé věci. Malou terasu, stromy žádné nebo zakrslé jako bonsaje, vším šetří. Přitom je to přesně naopak. Místo pro sebe musíte udělat tak, aby vám v něm bylo dobře a měli jste tam pro sebe dost místa.

Terasa má mít nejmíň 3,5 metru hloubky. Stromy jsou nejhezčí velké, třeba takový javor babyka a klidně i pět kusů vedle sebe, než se rozrostou – probrat je můžete později. Mají hezkou korunu a vytvoří vám pocit zahrady.

Ať máte balkon, terasu, nebo třeba jen parapet na okně, vždycky si můžete vysadit něco, co vám bude plodit a vy to díky tomu budete mít čerstvé, aniž byste museli odejít z domova. Teď se může o to víc vyplatit být aspoň v něčem soběstačný.

Na zahradě jsou velmi vděčné dýně a cukiny. Tyhle melounovité rostliny rostou samy, bez problémů a bohatě. Několik měsíců v kuse plodí jahody, které se dají vysadit kamkoliv, prakticky bez starostí jsou všechny maliny a rybízy. Vitaminem C vás budou zásobit kanadské borůvky a já nedám dopustit na muchovník. Ten má plody jako borůvky, a ještě je to krásný keř.

Na balkoně se dobře ujme sladký hrášek a fazolky. Pokud si vysadíte rajčata, je lepší je mít v nádobách, aby se případně daly přemístit, pokud by se jim na tom místě nedařilo. Moje děti mají moc rády v pití meduňku a mátu, které pěkně rostou a vydrží v podstatě cokoliv. Do květináče se zase dá vyset obyčejný salát. Sklízí se taky pořád, a tak má člověk několik měsíců čerstvé listy.

Čím obyčejnější strom, tím líp

Zasaďte si stromy. Udělají vám radost na balkoně i na zahradě. Čím obyčejnější, tím lepší. Musí se zasadit, než naraší, teď máte až do podzimu poslední příležitost. Po polovině dubna už je pozdě a nechte to zase až na podzim.

Z rostlinek stromů, které si člověk přinese z lesa, jsem viděl se chytnout nejvýš doubky nebo buky. Jehličnany málokdy, ale pokud je přinesou děti, tak ty bych podporoval úplně v čemkoliv.

Teď se může o to víc vyplatit být aspoň v něčem soběstačný, a tak je čas vysadit si něco, co bude plodit. Foto: Atelier Flera

Stromy dělají moc pěkné prostředí na balkoně, ale je potřeba nejdřív zjistit, jakou má balkon nosnost, aby se člověk nepropadl i s novým stromem k sousedům. Stromy potřebují hodně vody a balkony málokdy mají vodovodní kohouty. A pak je lidé nesmějí dávat až k zábradlí, obzvlášť pokud mají malé děti. Těm totiž květináč může posloužit k tomu, aby zábradlí přelezly.

Na balkonech moc pěkně poroste bříza, dobře tam bude vypadat škumpa, jednoduchý typ javoru. Čím to bude ušlechtilejší a krásnější druh, tím spíš zajde. Výborný keř na balkon je šeřík, ten taky brzy pokvete.

Lidé by neměli zaměňovat balkony s vitrínou. Obyčejný šeřík je daleko autentičtější kus přírody než japonský javor à la bonsaj. Ten pocit přírody nedodá. Platí, že čím košatější a hustější, tím se vám bude víc líbit.

Trend je přirozenost a konopí

Indiáni dřív pálili šalvěj a zaháněli tím zlé duchy. Já si všímám, že čím dál víc lidí si na zahradě pěstuje konopí. Nedivím se. Je to krásná, košatá rostlina, která vyroste do výšky, hezky voní a hodně vydrží. Člověk ji ani nemusí kouřit, aby pro ni našel využití. Lidé si z ní dělají mastičky nebo ji prostě jen tak mají na zahradě, protože to je pěkná rostlina.

Lidé přestávají trvat na velkých trávnících, protože jsou náročné na vodu a potřebují chemii. Trendem je nedbalá elegance. Foto: Atelier Flera

Za poslední roky pozoruju jeden výrazný trend: ohleduplnost vůči přírodě. Nikdo si dneska nedovolí zalévat zahradu zbytečně a každý přemýšlí, co tam vysadit, aby to nepotřebovalo moc vody. Lidé nechtějí používat chemii a ustupuje se i od velkých trávníků, protože ty jsou právě největším žroutem vody a chemie. Velký trend jsou travinově trvalková společenstva, která vytvářejí dojem nedbalé elegance.

Zahrada mi dává kontakt s půdou a s obdobím, které zrovna je. Když se koukám na rostliny, nějak víc si uvědomuju, že jsem součást přírody, a vždycky zapomenu na zprávy venku. Na louce nebo v lese člověk nemá žádnou roli. Přírodě je jedno, jaký jsem člověk, nikdo tam nemusí nic předvádět ani dokazovat. Proto je to tak uklidňující.

Na zahradě jsou vůně, člověk tam není stísněný, působí na něj počasí a celkově je to antidepresivní prostor. Zahrady bývají větší než byty, a tak tam člověk víc dokáže zmizet do svého koutu. Angličané mají pořekadlo ‚Nepotřebuju terapeuta, mám svoji zahradu‘ a něco na tom bude.“

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Zůstaňte v obraze a sledujte nejčerstvější informace kolem koronaviru na jednom místě.

Koronavirus

Odemčeno o koronaviru

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější