Deník N

Drží opratě Slovinska druhý Orbán, který zemi žene do rukou armády? Pád demokracie je fantom, říká politolog

Staronový slovinský premiér Janez Janša při svém nástupu do vězení v červenci 2014. „Ve Slovinsku neexistuje politik s většími zkušenostmi. A zároveň tak kontroverzní,“ říká o Janšovi politolog Miro Haček. Foto: Srdjan Zivulović, Reuters
Staronový slovinský premiér Janez Janša při svém nástupu do vězení v červenci 2014. „Ve Slovinsku neexistuje politik s většími zkušenostmi. A zároveň tak kontroverzní,“ říká o Janšovi politolog Miro Haček. Foto: Srdjan Zivulović, Reuters

„Během koronavirové pandemie se Janšovo Slovinsko přes noc mění ve vojenský stát,“ bije na poplach nedávný titulek v chorvatském týdeníku Nacional. Po pádu předchozí vlády a návratu politického matadora Janeze Janši do vrcholné státní funkce se vrací varování před uzurpací moci a pádem demokracie. Jsou obavy z „orbánizace Slovinska“ namístě? Ptali jsme se odborníka na současnou slovinskou politiku Mira Hačka.

Miro Haček je známý slovinský politolog. Působí na Lublaňské univerzitě, kde vedl Katedru politologie při Fakultě sociálních věd, teď stojí v čele Centra pro analýzu správně-politických procesů a institucí tamtéž. Zabývá se současnou slovinskou politikou a je šéfredaktorem Žurnálu srovnávací politiky (JCP).

Slovinsko mám nesmírně ráda a přiznávám, že mě ten článek trochu znepokojil. Co se to u vás děje?

Kdyby ten titulek byl pravdivý, máme na kahánku. Jenže není. Politicky se věci mají tak, že necelý měsíc máme novou vládu, koalici mezi dvěma pravicovými nebo středněpravými stranami a dvěma střednělevými. (Premiérem je od 13. března Janez Janša. Kromě jeho Slovinské demokratické strany, SDS a lidovců NSi – Nové Slovinsko-Křesťansko-lidová strana – tvoří vládní koalici středolevé SMC, Strana moderního středu expremiéra Mira Cerara, a DeSUS, Demokratická strana důchodců Slovinska, pozn. red.)

A novou vládu máme, protože předchozí premiér Marjan Šarec v lednu podal demisi.

Marjan Šarec

Někdejší herec a politický satirik v roce 2010 vstoupil do komunální a o pár let později i do celostátní politiky. V roce 2014 založil vlastní stranu Kandidátka Marjana Šarce, LMŠ. Před třemi lety postoupil do druhého kola prezidentských voleb, kde ho porazil nynější prezident Borut Pahor.

Marjan Šarec. Foto: Government.ru

Následující rok, v červnu 2018, skončila LMŠ druhá za Janšovou SDS v parlamentních volbách. Kontroverzní Janša marně hledal partnery do provozuschopné koalice, a Šarec se tak stal předsedou pracně sestavené koalice pěti stran, která navíc musela spoléhat na podporu opoziční socialistické Levice.

Koalice byla křehká a nepříliš funkční. Poslední hřebíček do rakve jí zasadilo odstoupení ministra financí, který se s premiérem dostal do sporu ohledně státních kompenzací ztrát ve zdravotnictví. Na konci letošního ledna tak Marjan Šarec podal demisi.

Šarec neudělal absolutně nic, aby nás připravil na nadcházející pandemii. Ve skladech jsme měli 1700 roušek, takže prakticky nulu. S novou, Janšovou vládou okamžitě přišly články od některých novinářů, kteří je vydali i v zahraničí: že vláda je velmi autoritativní a zneužívá situace. Ve Slovinsku máme řadu novinářů, kteří nejsou ani tak novináři jako spíš političtí aktivisté.

Abychom si dobře rozuměli: platí to pro obě strany, levici stejně jako pravici. Slovinská mediální scéna není skutečně demokratická a nebyla posledních několik let. Skóre Slovinska v mezinárodních žebříčcích kleslo a hlavně pro mediální krajinu platí, že je velmi nevyvážená.

Nicméně kamarádka Slovinka mi včera napsala, že se rozhoduje o zákoně, který by policii povoloval vstup do domácností občanů bez důvodu.

A zmínila, že občan by musel nejprve

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější