Deník N

Velikonoční esej Patrika Ouředníka: Stalo se třetího dne aneb Kdo zemřel, ten žil

Tři Marie u prázdného hrobu. Hubert van Eyck. Olej na dřevě, vytvořeno mezi lety 1425 až 1435. Zdroj: Museum Boijmans Van Beuningen, Wikimedia Commons
Tři Marie u prázdného hrobu. Hubert van Eyck. Olej na dřevě, vytvořeno mezi lety 1425 až 1435. Zdroj: Museum Boijmans Van Beuningen, Wikimedia Commons

Uzdravování malomocných, slepých, němých, posedlých, zázračné rybolovy, samomnožící se chleby, chození po vodě, kříšení mrtvých, ba i Mariino neposkvrněné početí – všechny zázraky popsané v evangeliích blednou před zázrakem posledním – „třetího dne Ježíš z mrtvých vstal a po lesích, polích chodil dál,“ jak praví stará píseň. Zmrtvýchvstání je výchozí a nejpodstatnější dogma křesťanské víry. „Jestliže Kristus nevstal z mrtvých, pak je naše poselství prázdné,“ stvrzuje Pavel (1 Kor 15,14). Za věřícího se může považovat pouze ten, kdo věří v Ježíšovo zmrtvýchvstání.

Pakliže někdo vstane z mrtvých, znamená to, že umřel; a pakliže někdo umřel, znamená to, že žil: stanovit datum Ježíšovy smrti by implicitně stvrdilo jeho pozemskou, ergo historickou existenci. Hledání data Ježíšovy smrti patří tudíž k nejoblíbenějším exegetickým kratochvílím.

Do soudní peripetie Ježíše Nazaretského vstupují vedle Heroda dvě historické postavy, římský prokurátor Pilát Pontský, správce Judska v letech 26 až 36, a velekněz jeruzalémského chrámu Kaifáš, ve funkci v letech 18 až 35. Soud a smrt na kříži se tedy odehrály mezi rokem 26 a rokem 35. Evangelia upřesňují, že k ukřižování došlo na počátku pesachu čili v březnu nebo dubnu. Podle Marka, Matouše a Lukáše šlo o první den sedmidenních svátků, podle Jana o předvečer; v tom případě nám ovšem vyjde odlišný rok… Většina vykladačů Nového zákona se přiklání k první verzi.

Teologicky vzato je nosnější, neboť ustanovuje přímou spojitost mezi obětováním jehněte v první den svátků a smrtí Ježíše, který se tímto stává o to očividněji Beránkem božím. Janovu verzi lze naopak podpořit argumentem rázu historického: poprava v den zahájení slavností by byla Židy vnímána jako záměrná provokace ze strany Římanů. Janovo líčení převezmou později i autoři Talmudu.

Vedle evangelií a historiografie přichází ke slovu též astronomie a klimatologie.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Esej

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější