Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pollert: Jsme ve fázi šílené paniky. Zastavit se to nedá a nedá se proti tomu ani křičet

Foto: archiv Lukáše Pollerta
Foto: archiv Lukáše Pollerta

Bývalý olympionik a lékař Lukáš Pollert pracuje na motolské kardiochirurgii a momentálně na jednotce intenzivní péče, kde leží pacienti s nemocí Covid-19. Pollert v rozhovoru pro Deník N vyjadřuje svůj údiv nad tím, jak se lidé koronavirové nákazy děsí, a upozorňuje, že nemoc má stejný průběh jako chřipka, která přitom zabíjí víc lidí. Včetně dětí.

Máte noční službu na jipce, do toho vám teď skončila lekce hebrejštiny. Jak to proběhlo?

Máme videolearning, veškerá výuka probíhá přes počítače. Bylo nás tam asi pět studentů. Musel jsem ale často odcházet, protože jsem měl dost telefonů z oddělení. Byla to vlastně taková zkouška, jestli vůbec hodiny hebrejštiny půjdou se službou v nemocnici skloubit. Trochu jsem výuku sledoval, ale stejně jsem byl jednou nohou na oddělení, protože tady dneska máme docela dost práce. Nejde to prostě.

V Českém rozhlasu jste před dvěma lety řekl: „V práci jsem nikdy nepanikařil. Možná na začátku kariéry je mladý doktor vyděšený i z horečky. Ale není tam sám, má za sebou celý tým a starší kolegy.“ Zažíváte teď v Motole na jipce třeba jen náznak paniky? Teď se tu staráte o tři pacienty s nemocí Covid-19 a sám jste mi řekl, že jsou ve velmi špatném stavu.

Vůbec. Vůbec, vůbec. Já deset let pracuji tady v Motole na kardiochirurgii, kde mají pacienti nejen respirační, ale i oběhové selhání. Navíc jsem zhruba stejný počet let i členem plicního transplantačního týmu. Takže operace týkající se plic, při kterých často dochází k velmi těžkým respiračním selháním se vším všudy, zažívám běžně. Je to můj denní chléb, takže mě to vůbec nevyvádí z míry. Teď už tedy samozřejmě nikoho za zády nemám, na druhou stranu mám ale zkušenosti. Už jsem viděl mnoho komplikovaných stavů a na nich se člověk nejvíc naučil. Za ta léta má člověk takové zkušenosti, že mě už opravdu máloco překvapí.

Myslela jsem, že současná pandemie zaskočila každého.

Je fakt, že režim, který teď nastal nejen v nemocnici, je trošku změna. Hodně managementu tady tápe – a celkem oprávněně –, jak všechno udělat co nejlépe. Hodně se akcentuje virová epidemie oproti jiným onemocněním. Teď má Covid-19 přednost před ostatním, ale je nutné si uvědomit, že je tady spousta jiných pacientů, kteří mají jiné choroby – a daleko závažnější. Těm by neměla být věnována menší pozornost. Tohle je můj apel, protože teď se opravdu všechno točí jenom okolo koronaviru. Přitom nám zatím nepřipravil tak strašný scénář, jaký nám každý rok představuje chřipka.

Lékař, bývalý kanoista a vodní slalomář Lukáš Pollert (50) na sebe nejvíce upozornil, když v roce 2000 skončil se sportem a prodal své dvě olympijské medaile. Peníze tehdy věnoval nadaci Drop In. Léta pracoval na urgentním příjmu Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích, posledních deset let působí ve Fakultní nemocnici v Motole. V letech 2002 až 2010 byl na Praze 6 zastupitelem za ODS. S partnerkou mají šest dětí.

Chřipka je pro vás i dnes větší nebezpečí?

Zatím jsem za svou kariéru zažil víc problematických pacientů s chřipkami. Jinak ale ten průběh je úplně stejný u chřipky jako u Covidu. V obou případech dochází k těžkému oboustrannému zápalu plic, ale jenom u mála pacientů. Já nejsem hygienik ani epidemiolog, abych jako pan profesor Prymula dokázal říct, jestli se to řítí do nějakého obrovského kvanta těžce postižených lidí. To neumím. Jsem jenom tady v Motole na oddělení, kde mám tři pacienty s Covidem v dost těžkém stavu. Ale takových

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější