Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dva úkoly pro Brusel: Uvolnit vlastní pravidla a nastartovat vnitřní trh

Fronty kamionů čekajících na příjezdu k hranicím jako varování před budoucími ekonomickými problémy sjednocené Evropy (dálnice D2 u Břeclavi směrem na hraniční přechod se Slovenskem Lanžhot Brodské, 18. března 2020). Foto: ČTK
Fronty kamionů čekajících na příjezdu k hranicím jako varování před budoucími ekonomickými problémy sjednocené Evropy (dálnice D2 u Břeclavi směrem na hraniční přechod se Slovenskem Lanžhot Brodské, 18. března 2020). Foto: ČTK

Komentář Filipa Chrásky: Svět se nevyhne citelnému ekonomickému propadu, zřejmě mnohem horšímu, než přinesla finanční krize v roce 2008. Evropská unie má ale šanci jej zvládnout lépe než ten předchozí, kdy byly jeho důvodem strukturální problémy bank a dalších finančních institucí, zatímco teď za ním stojí „jen“ koronavirus.

Ačkoli ekonomické ukazatele minulého roku naznačovaly, že se Evropa postupně musí připravit na hubenější léta, s bezprecedentním šokem v podobně koronavirové pandemie ještě před měsícem nikdo nepočítal. Zatím se místo dat musíme spokojit s množstvím nejrůznějších předpovědí, jež mluví tu o pětiprocentním, tu o dvacetiprocentním propadu ekonomiky. Jasné je pouze to, že tato krize je diametrálně odlišná od té minulé.

I když bude úvodní propad HDP hrozivý, má evropská ekonomika šanci se rychle otřepat, jelikož za recesí stojí „pouze“ koronavirus, nikoli strukturální problémy, jaké jsme před deseti lety sledovali ve finančním sektoru. Právě ten se nyní (s výjimkou Itálie) nachází v mnohem lepší kondici. V nynější situaci, kdy se zejména malé a střední firmy potýkají či potýkat budou s výpadkem příjmů, tak dostává šanci odčinit své chyby z minulosti a sehrát významnou pozitivní roli.

Pandemie koronaviru dopadla nejtvrději na již tak těžce zkoušený jih Evropy, který se doposud nevzpamatoval z poslední hospodářské krize ani krize způsobené přílivem migrantů. Sama Itálie, kterou pandemie postihla ze všech evropských států nejvíce, má navíc chatrný bankovní sektor, o jehož kondici měla eurozóna obavy i v mnohem klidnějších dobách.

Nikoho tedy nepřekvapilo, když devět členských států Unie seskupených okolo jižního křídla minulý týden znovu otevřelo diskusi o společných dluhopisech eurozóny, jež by především Itálii a Španělsku výrazně pomohly financovat boj s koronavirem a následně znovu nastartovat hospodářství. Neméně očekávatelné bylo kategorické odmítnutí návrhu ze strany Německa, Nizozemska, Rakouska a Finska, které nechtějí ani za současné situace ručit za společné dluhy.

Je otázkou, nakolik si Italové a Španělé budou fiasko v rámci euroskupiny pamatovat a jaký dopad bude mít na evropskou jednotu v dalších letech. Italové se (vcelku právem)

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější