Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Facebook a Google kšeftují s naším soukromím. Jsou to nová impéria

Výraz „sociální síť“ zakrývá přísnou hierarchii, kterou tvoří úzké vedení v čele se Zuckerbergem, jež má k dispozici kolosální množství citlivých dat. Foto: Anthony Quintano
Výraz „sociální síť“ zakrývá přísnou hierarchii, kterou tvoří úzké vedení v čele se Zuckerbergem, jež má k dispozici kolosální množství citlivých dat. Foto: Anthony Quintano

„Každý zvuk, který Winston vydal a jenž byl hlasitější než velmi tiché šeptání, obrazovka zachycovala. (…) Člověk musel žít – a žil ve zvyku, který se stal pudovým – v předpokladu, že každý zvuk, který vydá, je zaslechnut, a každý pohyb, pokud není tma, je zaznamenán,“ píše George Orwell ve slavném dystopickém románu 1984.

Možná si ani neuvědomujeme, jak moc se dnešní doba Orwellově vizi přiblížila. Ne, to není sci-fi ani výplod bláznivých konspiračních teorií. Vítejte v jednadvacátém století – v éře digitálního kapitalismu, který mění náš svět stejně radikálně jako průmyslová revoluce nebo dnešní klimatická krize. A v souvislosti s koronavirem ho bude měnit ještě rychleji.

Jak vydělat na našem soukromí?

Před deseti lety zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg ohlásil „konec éry soukromí“. Pochvaloval si, jak na Facebooku o sobě ochotně sdílíme všechny možné informace.

Zapomněl však dodat, že Facebook ani další firmy nepodnikají z lidumilství, ale informace o nás nutně potřebují k pohádkovým ziskům. Co nejdetailněji nás musí znát proto, aby mohly informace o nás prodat inzerentům a ovlivňovat naše chování.

Většina lidí má dnes už svůj digitální profil, který si žije vlastním životem a slouží jako ohromný zdroj výdělků pro jiné. A to platí dvojnásob v koronavirové době, kdy se ohromné množství aktivit přesouvá na internet a zavádí se online sledování nemocných. Asi nejdetailnější vhled do probíhající revoluční změny přináší americká socioložka Shoshana Zuboffová v oceňované knize Vzestup kontrolně-sledovacího kapitalismu (Rise of Surveillance Capitalism, 2019).

Zuboffová, která je označována za jednu z klíčových myslitelek dneška, tvrdí, že v ohrožení je samotná lidská svoboda, demokracie a svět, jak jsme ho znali. Jak to?

„Největším zlem nejsou ruské trollí farmy, ale Facebook,“ řekl nedávno datový analytik František Vrábel na serveru iRozhlas. Shodně s tím, co už dlouho píšou někteří IT novináři a odborníci.

Sociální sítě jako Facebook potřebují co nejvíc přitáhnout naši pozornost a motivovat nás k aktivitě a reakcím. Naše činnost na Facebooku o nás prozrazuje mimořádně cenné informace – ukazuje, na co rádi klikáme, o čem diskutujeme, čemu věříme, jestli jsme naštvaní, politicky angažovaní, nebo naopak pasivní.

Prozrazuje i to, jaké máme přátele, co děláme, čeho se bojíme – prostě jací jsme. A právě to jsou životně důležitá data, díky kterým si Facebook, Google, Apple, Microsoft i další firmy mohou udělat přesný obrázek o lidech a celých sociálních skupinách (třeba podle jejich věku nebo vzdělání). Výsledkem je, že nás digitální korporace perfektně znají, umí předpovídat naše chování a podsunout nám na míru ušitou reklamu i obsah.

Logika digitálních firem je prostá: získat o nás co nejvíc informací a ty pak zpeněžit. Stačí k tomu málo. Miliardy lidí dnes využívají chytrý telefon, který sleduje naši polohu a obsahuje aplikace, které o nás sbírají informace, stejně jako sociální sítě. Navíc jsme obklopeni průmyslovými kamerami a využíváme „chytré“ spotřebiče v domácnosti. Ty jsou nám nabízeny jako pomocníci k ulehčení života, zábavě a informacím.

Jenže to má háček.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Esej

Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější