Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Byl to nejlepší táta, jakého jsem si mohl přát,“ loučil se s otcem George W. Bush

Nejdojemnější okamžik z celého projevu. George W. Bush se zlomí pláčem při slovech, jak byl George H. W. Bush tím nejlepším tátou, jakého si syn a dcera můžou přát. Foto: Alex Brandon, Reuters
Nejdojemnější okamžik z celého projevu. George W. Bush se zlomí pláčem při slovech, jak byl George H. W. Bush tím nejlepším tátou, jakého si syn a dcera můžou přát. Foto: Alex Brandon, Reuters

„Až bude mluvit George W. Bush, nebude v katedrále oko suché, uvidíte,“ předpovídala včera dlouholetá reportérka CNN Jamie Gangelová, která se specializuje na prezidentské rodiny. Měla pravdu.

Každý ze čtyř projevů, který na počest prezidenta George Bushe zazněl ve washingtonské Národní katedrále, měl v sobě veselé, smutné i povznášející okamžiky. Nejsilnější byl ten poslední, který přednesl syn George W. Bush. Lidé mu po něm dokonce, zcela atypicky z pohledu smuteční tradice, dlouze zatleskali.

George W. Bush se dlouho držel. Dojetí na něm bylo znát už od chvíle, kdy stál se svými ostatními sourozenci před rotundou washingtonského Capitolu. Bylo krátce po půl jedenácté dopoledne, když pět ze šesti dětí Barbary a George Bushových – Neil, Dora, Jeb, Marvin a George – čekalo v řadě a s rukou na srdci sledovalo, jak vojáci snášejí rakev s jejich otcem ze schodů rotundy.

Stisknuté rty jinak usměvavého Bushe prozrazovaly, jak těžké pro něj bylo rakev se svým otcem sledovat. Letos pohřbil matku Barbaru, a nemá tak už žádného rodiče.

Černý pohřební Lincoln pak rakev s prezidentovým tělem provezl na jeho poslední cestě kolem Bílého domu, místa, kde strávil posledních dvanáct let svého profesního života, až do Národní katedrály. Po cestě stáli lidé, kteří koloně černých vozů prokazovali úctu. Některým tekly po tvářích slzy, jiní měli ruce sepjaté do tvaru srdce, když kolem nich prezidentova kolona projížděla.

Mezitím se v Národní katedrále scházela elita amerického národa. Široko daleko nebylo události, která by byla náročnější na zajištění bezpečnosti. Do katedrály postupně přijeli nejen všichni žijící prezidenti, ale také cizí státníci a vedení nejdůležitějších amerických institucí. Kdyby někdo chtěl zaútočit na Spojené státy, nebylo na světě místa s vyšší koncentrací důležitých lidí.

Pozoruhodný okamžik nastal, když

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Donald Trump

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější