Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Děkování zdravotníkům z oken každým večerem sílí. Je to úžasné i znepokojující, líčí Češka v Bruselu

Jana Vlčková, Češka, která pracuje v belgickém hlavním městě Bruselu. Foto: J. Vlčková
Jana Vlčková, Češka, která pracuje v belgickém hlavním městě Bruselu. Foto: J. Vlčková

Jana Vlčková je mladá Češka, která do Bruselu přijela před rokem jako studentka na pětiměsíční stáž. Studia dokončila a sehnala si v Belgii práci. Od října pracuje na jednom z českých regionálních zastoupení v Bruselu. Během současné pandemie sleduje na dálku i dění v České republice a hned na začátku našeho rozhovoru o tom, jak koronavirovou krizi zvládá federální Belgie, říká: „Nestíhám se chvílemi divit, jak různý přístup může ve dvou evropských zemích být…“

V čem vidíte odlišnosti mezi přístupem v ČR a v Belgii?

Obecně bych to definovala rychlostí reakce ze strany vlády, která samozřejmě ovlivní i chování lidí v dané zemi. Pokusím se to na základě dohledatelných zdrojů doložit čísly ve vztahu ke konkrétním termínům.

10. března: počet potvrzených (zdůrazňuje slovo potvrzených) nakažených v ČR je 64 – česká vláda zakazuje konání akcí s účastí nad 100 lidí. Počet potvrzených (opět dává důraz) nakažených v Belgii je 267 – belgická vláda zakazuje akce na 1000 lidí.

12. března: počet potvrzených nakažených v ČR je 116 – vláda vyhlašuje nouzový stav, zavírá hranice, školy už jsou zavřené z předchozích dnů, jestli se nepletu, restaurace také. Potvrzených nakažených v Belgii je 399 – teprve ten večer belgická vláda po zasedání místní bezpečnostní rady státu rozhoduje o zavření škol, kaváren apod.

A tak bych mohla pokračovat dále… Teď už je samozřejmě situace někde jinde, i tady už platí přísná opatření, ale myslím, že z rychlosti přijímání kroků je patrný ten rozdíl v přístupu ČR a Belgie (čímž zároveň nechci říci, že jednání české vlády nelze nic vytknout – jen jednala mnohem operativněji).

Je samozřejmě potřeba myslet na to, že Belgie je velice komplikovaný federální stát a i v případě běžné agendy, mimo krizové situace, je náročné dojít na federální úrovni ke shodě, jednotlivé části federace mají tendenci některé kroky blokovat. Což nejspíš nastalo i v tomto případě – domnívám se ale, že teď by rozdíly měly přece jen jít stranou, protože v této situaci to jinak než na celostátní, tedy federální úrovni řešit nelze.

Jak se to dotýká přímo vás?

Můj spolubydlící, který je učitel na druhém stupni základní školy, ještě do 12. března chodil do školy a učil, i když už i na školách byly potvrzené případy nákazy… Když jsem se s ním se znepokojením bavila 12. března odpoledne o nastalé situaci

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější