Čínská „pomoc“ Česku není ničím výjimečná, její letadla ve stejnou dobu přistávala všude po Evropě. I bez tiskovek

Ještě před pár týdny byla Čína v Česku mnohými lidmi vnímaná jako uražená velmoc, před jejímiž firmami varuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, která vyhrožovala šéfovi Senátu Jaroslavu Kuberovi kvůli plánu jet na Tchaj-wan a jež se uráží kvůli výrokům primátora Prahy Zdeňka Hřiba.

Teď se to mění. Čína je schopná nabízet řadě zemí ve velkém množství nedostatkové ochranné pomůcky proti koronaviru. České politické špičky nechtějí popudlivý komunistický režim v Pekingu dráždit, a tak přišlo na řadu ujišťování, jak dobré vztahy obou zemí jsou.

„Samozřejmě pan prezident má velkou zásluhu na tom, že vzhledem k jeho vztahům s čínským prezidentem dostáváme přednostně materiál z Číny (…) my tam máme díky panu prezidentovi skvělé vztahy,“ řekl premiér Andrej Babiš v Televizních novinách 20. března (stopáž 21:00 a později).

Premiér hraje i o svou politickou kariéru: pandemie zastihla jeho vládu nepřipravenou. Tuzemský průmysl sice mohutně zvyšuje výrobu pomůcek, ale v prvních týdnech je Česko nemá kde jinde vzít než v Číně. I proto vládní špičky symbolicky pořádaly tiskovou konferenci před prvním letadlem, které do Česka přivezlo pomůcky – samozřejmě čínským, zatímco české letouny stály na Sibiři bez povolení k vletu do Číny.

Na zmíněné tiskovce na pražském letišti 20. března po příletu letadla s respirátory děkovali přítomnému čínskému velvyslanci dva členové vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) s jedním z respirátorů přímo v ruce.

Babišova slova o tom, že právě Zemanovy vazby na Čínu pomohly Česku získat přednostně ochranné pomůcky, příliš neodpovídají skutečnosti. Pohled na evropskou scénu ukazuje, že pomoc –