Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Na Uranu jsou kulové blesky a podivné magnetické pole. Na Merkuru by mohl být život

Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N
Částečný součet je pravidelný newsletter Petra Koubského o zajímavostech ze světa vědy. Grafika: Deník N

A dost! Svět se kvůli koronaviru pořád ještě úplně nezastavil, ten vědecký rozhodně ne. Takže dnešní přehled týdne ve vědě a technice se epidemii vyhne obloukem. Všichni potřebujeme přijít na jiné myšlenky.

Třeba takové magnetické pole planety. Slunce na nás pěkně svítí, což máme většinou rádi, ale kromě toho také vysílá všemi směry proud nabitých částic. Jsou elektrony, protony, alfa částice (neboli jádra atomu helia – dva protony a dva neutrony) a v malém množství i těžší ionty, čili jádra atomů jiných prvků. Říká se tomu poeticky sluneční vítr, ale ovívat byste se jím dát nechtěli, za chvíli by bylo po vás.

Naštěstí nám to nehrozí, protože máme ochranný prostředek onačejší než to, co nakupuje naše vláda proti viru (pardon, dám si pozor). Je jím magnetické pole. Zeměkoule je obrovský magnet a nabité částice na magnetismus reagují. Magnet většinu z nich odchýlí, Zemi obejdou. Jinak by nám sluneční vítr postupně rozhlodal a skoro doslova odfoukl atmosféru. Právě to se nejspíš stalo na Marsu, jehož magnetické pole dřív existovalo a pak zaniklo. (I když se poslední dobou ukazuje, že v tom ještě vůbec není jasno.) My ho máme díky tomu, že se hlubinami planety valí nepředstavitelný oceán roztaveného kovu, vnější zemské jádro, a uvnitř něj se otáčí mohutná koule pevného železa a niklu, vnitřní jádro – ale ne úplně synchronně. Vnitřní jádro se točí trochu rychleji než sama zeměkoule a tím se generuje elektrický proud, který dává vzniknout magnetickému poli. Nebýt této geofyzikální zvláštnosti, nebyl by tu žádný život. Říká se tomu planetární dynamo. A Mars ho nemá. Nemá ho ani Venuše. Zato ostatní planety ano. A s tím souvisí jeden zvláštní objev, ke kterému se dostaneme oklikou.

Nevíme, co všechno víme. Někdejší americký ministr obrany Donald Rumsfeld by byl dávno zapomenut, nebýt výroku, kterého se dopustil na tiskové konferenci v únoru 2002. Bylo to něco mezi Potrhlou svačinou z Alenky v říši divů a zenovým

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Částečný součet

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější