Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Remdesivir může být běžně k dispozici už v létě, vakcína nejdřív za rok, odhaduje biochemik

Ilustrační foto: Dalibor Glück, ČTK
Ilustrační foto: Dalibor Glück, ČTK

Zprávy o stavu českého pacienta, který dostal experimentální lék proti koronaviru remdesivir, se jeví příznivě. O potenciálu tohoto léku z kalifornských laboratoří, ale i o jiných variantách a úskalích testování se pro Studio N rozhovořil biochemik Jan Konvalinka. S Tomášem Cihlářem, který se svým týmem v Kalifornii remdesivir vyvinul, se dlouhá léta zná a spolupracuje.

Na páteční tiskové konferenci pražské Všeobecné fakultní nemocnice jsme se dozvěděli, že lékaři nemají jistotu, zda pacientovi opravdu pomohl remdesivir, nebo se jeho stav zlepšil i bez působení tohoto léku. Je možné zjistit, zda remdesivir funguje?

Samozřejmě. Ale velmi oceňuji informaci od lékařů, která je střízlivá. Je to opravdu jeden konkrétní případ. Na to, abychom zjistili, co funguje a co nefunguje, má věda a klinická medicína léta osvědčený a velmi prozkoumaný systém, jak to dělat. A to jsou dvojitě zaslepené klinické studie.

Spousta lidí má zkušenost s tím, že třezalka funguje proti bradavici, a argumentuje tím, že to pomohlo tetičce. Měla bradavice, teď je nemá. Spousta lidí se s vámi bude do krve hádat, že homeopatika fungují, protože si je jednou vzali a pomohlo jim to. To je úplně stejný nesmysl, jako kdybychom teď řekli, že remdesivir zachránil život tomuto pacientovi. On možná pomohl. Rád bych tomu věřil, ale nemůžeme to tvrdit s vědeckou jistotou.

A tu jistotu nám dá jen dvojitě zaslepená klinická studie.

Ano. To znamená, že když si vezmeme případ s tetičkami a třezalkou, potřebovali bychom 500 tetiček. Dvě stě padesát z nich si bude natírat bradavici třezalkou, druhých 250 tetiček si bude natírat bradavici něčím, co vypadá jako třezalka, ale není to třezalka.

A žádná z těch tetiček nebude vědět, jestli

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější