Je neetické vzbuzovat v lidech dojem, že existuje přímočarý mechanismus, jak se domoci odškodného, říká právní expert
Firmy mají podle názoru některých právníků i části opozice na základě krizového zákona nárok na náhradu škody třeba za to, že musely zavřít své provozovny. Podle různých dohadů pak pondělní prodloužení omezení, které vláda provedla už pod hlavičkou ministerstva zdravotnictví, bylo vedené právě snahou odškodnému se vyhnout. Expert na správní právo Jakub Handrlica takový výklad zpochybňuje.
To, že by firmy zasažené opatřeními vydanými podle krizového zákona měly nárok na odškodné za ušlý zisk, odmítla i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle jejího názoru se náhrady týkají pouze zabaveného majetku nebo nařízení práce, nikoli ušlého zisku. „Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl (podnik) na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu,“ řekla ministryně s tím, že podle ní jsou dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala, jako jsou odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry.
Její vysvětlení zkritizovala opozice. „Odmítám skandální výroky a výmluvy ministryně Schillerové, měla by okamžitě odejít. Vláda nesmí hledat cesty, jak se vyhýbat odškodnění podnikatelů postižených koronavirovou krizí,“ napsal například první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Stát podle něj musí jednoznačně převzít odpovědnost za ztráty, které jeho opatření způsobí, dodal.
Podle Jakuba Handrlici z katedry správního práva Právnické fakulty UK by podnikatelé měli nárok na odškodné tehdy, pokud by vůči nim veřejná moc postupovala nezákonně. „Náš právní řád v zásadě zakládá nárok na náhradu škody v případě, že k ní dojde v důsledku aktů veřejné moci, které mají konkrétní povahu a které jsou prohlášeny za nezákonné,“ vysvětlil Deníku N.
Existuje sice i šance na náhradu újmy způsobené zákonným jednáním vlády, jenže
