Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Opatrně s čísly, zázračným lékem i prohlášeními o amnestii

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Závěrem týdne a obsahem Deníku N vás provede Eva Mošpanová.

V Česku se roztrhnul pytel s výrobou ochranných pomůcek a chvílemi to vypadá, že šije a vyrábí každý, komu se povedlo zprovoznit 3D tiskárnu, Singer po babičce nebo rovnou oplétací stroj z muzea.

Ve spleti slibů, experimentů a drobných aktivit ale není lehké rozeznat, co je už reálně k dispozici, a o čem se pouze mluví. Kolegové Jan Wirnitzer a Adéla Skoupá se proto pustili do zkoumání toho, co už v Česku skutečně je. Dle jejich zjištění nevypadá situace vůbec špatně. Například se zdá, že zdejší kapacity výroby textilií by nám mohly stačit na výrobu roušek i bez dovozu. A to je dobrá zpráva. Jak prohlásil vedoucí katedry chemie liberecké univerzity Josef Šedlbauer: „Být závislý na totalitní zemi na druhé straně planety je nesmysl, když naši ochranu můžeme – mnohem levněji – zajistit sami.“

Nejlepšími zbraněmi proti koronaviru jsou v současnosti ochranné pomůcky, přísná hygiena a dodržování izolace. A také informace. V tuzemských končinách najdete jen málo tak důkladných a precizních zdrojů informací, jako jsou texty Petra Koubského. (Pokud jste tak neudělali, rozklikněte si u textu jeho jméno a budete mít fascinujícího čtení na celý víkend). V tom nejnovějším Petr vysvětluje, proč máme brát čísla o koronaviru s opravdu velkou rezervou. Nejde jen o to, že testování nedokáže zachytit všechny nakažené, ale i o rozdíly v testování a spoustu dalších proměnných. A sám autor píše: „Z jakýchkoli dat lze vyvodit mylné závěry – daleko snáze než správné. Ohledně koronaviru se to kolem nás děje jak na běžícím pásu.“

Petrova slova, zdá se, potvrzuje text Tomáše Vasilka. Ten se podíval na záhadná čísla z Itálie, která naznačují, že v zemi umírá na nákazu koronavirem několikanásobně víc lidí než uvádí oficiální statistiky.

S koronavirem se trápí i v Německu. Náš berlínský zpravodaj Pavel Polák popisuje obsah utajovaného dokumentu, ve kterém německé ministerstvo vnitra rozebralo možné krizové scénáře pandemie. Klíčovým bodem dokumentu má být doporučení masivně testovat. „Podle autorů krizového scénáře musí Německo upustit od stávající praxe testování, která slouží k tomu, aby se u lidí s příznaky potvrzovala přítomnost viru. S touto metodou jsou zdravotníci a úřady neustále v závěsu epidemie. Cílem je dostat se ‚před ni‘,“ píše Pavel ve svém textu.

A pokud je řeč o koronaviru a zahraničí, v nejbližších týdnech a měsících hodně uslyšíme spojení slov Covid-19 a Spojené státy. Nemoc se v zemi rychle šíří a USA se vyšvihly na nezáviděníhodné první místo na světě v počtu potvrzených nakažených koronavirem. To by samo o sobě stačilo na dost velký problém. Aby toho ale nebylo málo, promlouvá do celé věci ještě i politika. Donald Trump guvernérům například vzkázal, že federální vláda postiženým státům poskytne pomoc, když se budou „dobře chovat“, tedy nebudou prezidenta příliš kritizovat. Celou dramatickou situaci popisuje ve svém textu Kirill Ščeblykin.

O tom, proč je pro nás důležité, jak se USA s pandemií vypořádají (a že to zatím moc dobře nevypadá), zas v komentáři napsal Jiří Pehe.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová zvažuje amnestii pro vězně, kteří nespáchali závažné trestné činy, ale ne zas tak moc, aby ji opravdu zvažovala. V rychlosti by šel problém popsat takhle: ozývají se hlasy, které kvůli pandemii volají po amnestii, aby vězni v složitých časech mohli pomoci svým rodinám. Ministryně Benešová pro kolegy Lukáše Prchala a Honzu Tvrdoně potvrdila, že tuto možnost zvažuje. A pak v rychlém sledu došlo k událostem, které daly vzniknout titulku jejich článku: „Zvažuji amnestii, řekla Benešová. Po zveřejnění začala couvat“.

V souvislosti s koronavirem se dnes objevila i jedna nadějná zpráva. Stav pacienta, kterému ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze podali experimentální lék remdesivir, se mírně zlepšil a zdravotníci ho začali odpojovat od mimotělního krevního oběhu. Iva Bezděková a Adéla Skoupá ve svém textu vysvětlují, o jaký lék jde, jak se k němu nemocnice dostala a proč je s optimismem zatím potřeba zacházet opatrně. Více o léku se můžete dozvědět také z rozhovoru Filipa Titlbacha s biochemikem Janem Konvalinkou v podcastu Studio N.

Velkým tématem se v těchto dnech zdá být to, jak pomáhá v krizi Evropská unie. Její pomoc a zároveň neschopnost atraktivně ji „prodat“ veřejnosti ve srovnání s Ruskem popisují ve své analýze Markéta Boubínová a Petra Procházková.

Evropská pomoc našla nečekanou českou stopu, když český europoslanec za SPD Ivan David jako jediný z více než sedmisethlavého Evropského parlamentu hlasoval proti tomu, aby EU členským státům uvolnila miliardy eur na boj s koronavirem, všiml si Honza Moláček.

zastoupení Evropské komise na sociální síti opravovalo i premiéra Babiše, když tvrdil, že „EU nedává na boj s Covid-19 ani o korunu víc, než na kolik měly státy nárok už před pandemií“. „Komise uvolnila ČR peníze, o které by mohla přijít nebo se k nim dostat až za NĚKOLIK LET. Když potřebujete zaplatit léky teď, nepomohou vám peníze od kamaráda za rok,“ napsalo zastoupení.

V pandemickém světě je článků neinfikovaných koronavirem jako třeba těch, že ve varnsdorfském Kauflandu nakupoval dinosaurus, pomálu. Přesto pro vás máme několik vlastních nekoronavirových textů:

O fenoménu československého LSD a o tom, jak jsme se stali za nejtvrdšího komunismu zemí zaslíbenou pro halucinogenní drogu, píše Aleksander Kaczorowski.

O historii džínů (kus oděvu, kteří mnozí z vás nosili ještě předtím, než ho na home officu a v karanténě vyměnili za tepláky a kalhoty od pyžama) si zase můžete přečíst v textu Jana Lukavce.

Odjinud

Mezi nakaženými koronavirem je potvrzený první státník. Britský premiér Boris Johnson oznámil na sociální síti, že je pozitivní a má mírné příznaky. Zemi hodlá vést z izolace za pomoci videokonference. V téhle souvislosti se jeví jako velice rozumné nedávné rozhodnutí udělat pravidelnou audienci premiéra u královny tentokrát pouze přes telefon.

To nejlepší z české vynalézavosti a schopnosti pomoci ukazuje crowdfunding na plicní ventilátory. V něm vybrali Češi 12 milionů na stovku nových plicních ventilátorů z dílny českých autorů za méně než den. Poněkud překvapivě reagoval na dotaz, zda výrobu ventilátorů pod dohledem odborníků z ČVUT podpoří i vláda, ministr vnitra Jan Hamáček, který na Twitteru uživatelce Milé Míle sdělil, že “na ventilátory by vláda měla přispět, ale zatím to vypadá, že crowdfunding bude stačit“.

A světová pandemie může zasáhnout i zcela nečekané oblasti našeho života. Největší světový výrobce kondomů Karex Berhad, který prodává například pod značkou Durex, musel kvůli opatřením malajsijské vlády proti pandemii zavřít tři své závody. Jen během jednoho týdne to znamená výpadek 100 milionů kondomů po celém světě. Firma teď může vyrábět v omezeném režimu, její šéf si ale pochvaluje alespoň to, že poptávka po jejich výrobcích je pořád velká a pandemie se jí nejspíš nedotkla. Alespoň na něco je v těchhle nejistých časech spoleh.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější