Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Z chytrého sluhy zlým policajtem. Opatrně s projekty typu „chytré karantény“. Teď dává rychlé zavedení smysl, později se může vymstít

Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Foto: Unsplash
Odkud přicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme? Foto: Unsplash

Komentář Jana Böhma, digitálního stratéga v mezinárodní humanitární organizaci: Mezi různými projevy solidarity patří k nejaktivnějším skupina Covid19cz, vytvořená zástupci předních českých technologických firem – od IT přes analytiku, marketing nebo 3D tisk. Již po pár dnech přinesla její existence skvělé výsledky – spustila call centrum o koronaviru (na čísle) 1212, zdravotníkům dodává respirátory z 3D tiskáren, vyrábí chybějící plicní ventilátory. A také hledá cestu, jak sledovat řetězce přenosu pomocí chytrých technologií a sledování polohy uživatelů. Tady je ale přes zjevnou snahu pomoci třeba postupovat s největší opatrností.

Jako pracovník organizace, která se mimo jiné zabývá pomocí obětem epidemií po celém světě, mám pro současný stav srovnání s mnoha podobnými situacemi z posledních let. A protože vím, jakou roli hrají při zvládání humanitárních krizí nové technologie a jaké výzvy jsou s tím spojené, chci upozornit na několik věcí, které bychom neměli opomíjet.

Krizový stav a pocit naléhavosti vyvolávají dojem, že není čas na dlouhé řeči a občas je potřeba „ohnout“ pravidla. Právě v tomto je užitečné srovnání s ostatními krizemi, které jsme viděli v posledních letech. Protože toto srovnání nám může ukázat, v jaké nebezpečí se rozvoj nových technologií může proměnit, když se v atmosféře naléhavosti přeskočí veřejná diskuse.

Technologie rychlejší než zákony

Lokalizování uživatelů je závažný problém spojený s rozvojem mobilních technologií. Novináři New York Times v prosinci 2019 dokázali zrekonstruovat pohyb tisíců Američanů na základě dostupných dat. Byli mezi nimi například demonstranti i policisté, kteří proti nim zasahovali. Nebo třeba pracovníci Pentagonu.

Podle dostupných dat z mobilních telefonů bylo snadné zjistit, kde pracují a kde bydlí, kudy jezdí do práce, s kým se stýkají. Nebylo nutné znát jména, vazby mezi anonymními body poskytly dostatek informací. Dovodit si jméno konkrétního člověka pak byla už jen drobnost. A jak se také ukázalo, marketingové firmy se k údajům o pohybu lidí dostanou snadno.

Odhalení z konce minulého roku ilustruje rozsah celého problému. Technologie se rozvinula tak rychle, že zákonodárci nezvládli udržet krok. Vše se děje (technicky vzato) se souhlasem uživatelů. Problém je, že uživatelé nedohlédnou, jaké souvislosti jejich souhlas bude mít. Jak velké možnosti využití data o poloze nabízí.

Pokrok posouvá i hranice přijatelného

Teď se v Česku děje něco, co tento nežádoucí stav může zakonzervovat. Skupina kolem „online hackathonu“ zkoumá různé způsoby, jak podpořit sledování řetězců přenosu koronaviru pomocí chytrých technologií. Aplikace Mapy.cz už tuto funkci nabízí, další aplikace eRouška je ve fázi testování.

Autoři se hájí tím, že data se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější