Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Současná krize odhaluje slabiny EU. Babiš ale neříká o pomoci Bruselu pravdu. Získáme peníze, na něž bychom nedosáhli

Brusel v současnosti dělá, co může, jenže příliš nenápadně. A tam, kde se mu to daří, jsou politici jeho kroky schopni obrátit úplně naruby. Foto: Jakub Dospiva, ČTK
Brusel v současnosti dělá, co může, jenže příliš nenápadně. A tam, kde se mu to daří, jsou politici jeho kroky schopni obrátit úplně naruby. Foto: Jakub Dospiva, ČTK

Komentář Markéty Boubínové: Evropský parlament definitivně schválil klíčový ekonomický balík na pomoc unijním zemím zasaženým koronavirem ve výši 37 miliard eur, tedy asi 660 miliard korun. Česká republika z toho bude moci využít zhruba třicet miliard korun. Premiér Babiš to na Twitteru komentoval, že to jsou vlastně už dávno naše peníze. Jenže už nenapsal, že nyní je stihneme – ve zcela jiném režimu – vyčerpat (což bychom jinak do konce roku asi nestihli, a část této sumy bychom tak nedostali) a nebudeme navíc muset ani doplácet ze státní pokladny, což je jinak jednou z podmínek získání dotací z evropské kasy.

Evropská unie je v časech koronaviru snadným cílem. Dělá málo, nedělá vlastně nic, neposílá zdravotnickou pomoc, hranice jsme si museli zavřít sami. To jsou oblíbená témata populistů a politiků, kteří by rádi našli viníka. Nejen u nás v Česku, ale i za hranicemi. V Polsku a Maďarsku je to už pomalu tradicí, nejvíc ale v současnosti rezonuje kritika EU asi v Itálii.

Brusel přitom dělá, co může, jenže příliš nenápadně. A tam, kde se mu to daří, jsou politici jeho kroky schopni obrátit úplně naruby. Příkladem je zmíněný Babišův tweet.

Právě onen balík finanční pomoci je přitom tou nejmarkantnější ukázkou toho, jak Unie nyní pomáhá. Jistě, je pravda, že jednotlivé členské státy vyčleňují na pomoc svým ekonomikám v těchto dnech mnohem větší sumy v řádu stamiliard eur, jen Německo hodlá investovat 750 miliard eur, čímž opustí svůj donedávna nepřekročitelný koncept schwarze null, nulového rozpočtového deficitu. EU ale v žádném případě nedisponuje takovými obrovskými financemi.

Má de facto jen to, co jí vždy na sedm let v rámci tzv. víceletého finančního rámce povolí členské státy, respektive jejich lídři, a schválí europarlament. V zásadě se jedná především o příspěvky členských států ve výši určené dohodnutým procentem z hrubého národního důchodu členských států, které pak země do rozpočtu platí (cca 72 % celého rozpočtu) plus několik dalších vlastních zdrojů jako například cla, zemědělské poplatky a dávky z cukru a izoglukózy.

V letošním roce rozpočet počítal s částkami 168,7 miliardy eur (4,3 bilionu korun) pro smluvní závazky a 153,6 miliardy eur (3,9 bilionu korun) pro skutečně provedené platby. Z toho 37 miliard eur tedy není zase tak málo. Pokud by chtěl Brusel získat nějaké peníze navíc, musely by je nejprve zaplatit členské státy. A předtím samozřejmě schválit jejich lídři a europarlament, což je v této chvíli naprosto nepředstavitelné.

Kdo nečerpal, o dotace by přišel

Oněch 37 miliard skutečně nejsou „nové peníze“, pocházejí z už předrozdělených investičních a strukturálních fondů, přesto je to zásadní krok. Čerpání dotací, jak premiér sám ví, je věc složitá, a když se nečerpá podle pravidel, je to problém, který může jednotlivé země stát dost peněz. Proto jsou pravidla relativně složitá a proplácení může trvat. Tentokrát by čerpání ale mělo proběhnout pomocí výjimečných procedur mimořádně rychle.

Podmínkou čerpání z unijních fondů je navíc vždy spolufinancování ze strany národních států. Strop spolufinancování ze strany Unie je 85 % z celkové sumy, zbytek platí státy samy. To bude ale tentokrát jinak. Nevyčerpané částky z každého roku se vrací do unijního rozpočtu, což by letos v případě Česka bylo více než osm miliard korun. O ty bychom přišli, ale nyní si je můžeme nechat a použít je právě na spolufinancování zbylých peněz v „nouzovém fondu“. Finance by tak rychle měly mířit na podporu zdravotního systému, malých a středních firem či krátkodobých pracovních schémat.

Takže je to přece jen trochu jinak, než tvrdí premiér. Brusel v tomto směru

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější