Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nezahlcujte je. Neznámkujte, čtyřky dáváte rodičům, vzkazuje kolegům jeden z nejlepších učitelů světa

Tomáš Chrobák, učitel matematiky a tělocviku ze Základní školy Baška na Frýdecko-Místecku. Foto: Kateřina Lánská, EDUin
Tomáš Chrobák, učitel matematiky a tělocviku ze Základní školy Baška na Frýdecko-Místecku. Foto: Kateřina Lánská, EDUin

Tomáš Chrobák se před pár dny jako první Čech v historii umístil v soutěži Global Teacher Prize v padesátce nejlepších učitelů světa. Deník N jej požádal, aby poradil učitelům i rodičům, jak v situaci nedobrovolného domácího vzdělávání fungovat. Rodiče nemají suplovat učitele – a učitelé je nemají zahlcovat seznamy úkolů. „Rodiče v dnešní době nemají mentální kapacitu na to, aby se ještě učili nějaké rovnice. Dítě je v pasti a rodič je taky v pasti. A do toho jim ty pasti vytváříme ještě my učitelé. To je úplná blbost,“ říká Chrobák. Jedna z jeho rad přitom zní: Chce teď vaše dítě začít hrát na kytaru? Sežeňte mu ji, kdekoli. Žáci teď podle Chrobáka mají šanci se rozkoukat a zjistit, co je vlastně baví a kterým směrem v životě jít.

Současnou situaci považujete za velkou příležitost pro školství. Jak to myslíte?

Jako příležitost to vnímám třeba v digitalizaci. Skokově se to posouvá. Žáci i učitelé se tomu musí přizpůsobit, i kdyby nechtěli. Druhá věc – včera jsem měl Skype se svými žáky a cítím, jak stále vzrůstá počet dětí, které už se chtějí vrátit do školy. Zpravidla to chtějí kvůli spolužákům, ale už i kvůli některým učitelům a kvůli předmětům, které je zajímají. Už asi polovina z nich mi řekla, že by chtěli zpátky.

Asi se shodneme, že hodně záleží právě na konkrétním učiteli.

Vždycky si stojím za tím, že každý předmět je neskutečně zajímavý, ale jde o to, jak se podá. Učitel je nenahraditelný. To mi nikdo nevymluví.

Když zmiňujete digitalizaci ve školství, zajímalo by mě, jestli to spíš nepovede k vyčištění učitelského stavu. Četla jsem mailovou korespondenci mezi rodiči a učitelkou ze Základní školy v Čerčanech. Paní učitelka napsala, že rozhodně nepovede výuku online, protože někteří rodiče si ani neumí zapnout Skype. Výuka tam probíhá tak, že učitelka pošle seznam úkolů. A bez zpětné vazby. Tak si říkám, jestli na to nekoukáte příliš idealisticky.

To je ale problém v těch učitelích.

No právě.

My máme vést žáky k flexibilitě, ke schopnosti celý život se učit. A k tomu, aby se dokázali přizpůsobit novým podmínkám. Prožíváme neskutečnou změnu, všichni musíme změnit své návyky. A pokud to nezvládne učitel s tím, že si nenechá od vnuka vysvětlit, jak se Skype používá… Vždyť některé ty nástroje jsou primitivní. Nebo teď přece existuje milion školení. Vůbec si neumím představit, jak výuka s takovým učitelem probíhá za normálních okolností. Obávám se, že vnímá jen to svoje – a jede si to svoje.

Vy zároveň máte obavy, že současná situace přinese konec chuti učit se i pro ty žáky, kteří se vzdělávali rádi. Tím tedy narážíte na to, jak různě se k tomu učitelé staví?

Narážím na to, že podle mě se nůžky mezi učiteli zase otevřely. Někteří se k nové situaci staví skutečně s chutí, někteří nevědí, ale zkouší to, společně skypují, komunikují s rodiči, ohmatávají ten terén. Ale někteří… Víte, já doučuju žáky. Nejvtipnější je, že teď mám více žádostí o doučování, než když jsem normálně učil.

Foto: Kateřina Lánská, EDUin

Tomáš Chrobák (36) je učitel matematiky a tělocviku ze Základní školy Baška na Frýdecko-Místecku. Matematiku vyučuje Hejného metodou, kterou zároveň lektoruje. Natáčí živé online konference, kterými se snaží pomáhat ostatním učitelům. Mimoto organizuje vzdělávací projekt Sobotní škola hrou. Chrobák v červnu 2019 získal první cenu v soutěži pořádané vzdělávací společností EDUin Global Teacher Prize Czech Republic. Před několika dny postoupil mezi 50 finalistů mezinárodní ceny Global Teacher Prize 2020. Do ceny se přihlásilo 12 000 učitelů ze 140 zemí světa a vítěz bude vyhlášen v říjnu v Londýně.

To je spíš logické, ne? 

Logické… Mně to přijde šílené. Nechápu, jak po dětech můžeme chtít novou látku, když oni to nepochopí a nemají to jak vyřešit. Rodiče v dnešní době nemají mentální kapacitu na to, aby se ještě učili nějaké rovnice. A tomu dítěti nikdo nepomůže! Dítě je v pasti a rodič je taky v pasti. A do toho jim ty pasti vytváříme ještě my učitelé. Rodič se bojí o práci a ještě musí řešit nějaké úkoly… To je úplná blbost.

Dítě neumí, píše to rodič

Je to blbost, ale co s tím? 

K tomu se dostanu. Rád bych věřil, že učitelé dětem nezadávají novou látku. Ale vím, že už takoví jsou. A dokonce

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější