Deník N

Národní galerie získala zápůjčku významné sbírky a proměnila Salmovský palác na hrdější „Salm Modern“

Jean-Michel Basquiat: Levétation, 1987
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Česká Salm Modern? Zní to dobře, ale měla se objevit před dvaceti lety. Národní galerie otevřela v Salmovském paláci přímo na Hradčanském náměstí expozici současného mezinárodního umění.

Praha se tímto počinem poprvé dostala do kontextu evropských měst, kde je možné vidět díla světových umělců. To je skvělá zpráva, která má mnoho malých českých ale…

Ještě na začátku tohoto roku se psalo o nových výstavních plánech v Salmovském paláci v souvislosti s privátní kolekcí nadace Thyssen Bornemisza, ale dnes je všechno jinak. Je však potřeba vrátit se trochu do historie a přiblížit genius loci. Salmovský palác byl vybudován na počátku 19. století jako šlechtické sídlo knížetem-arcibiskupem Vilémem Florentinem ze Salm-Salmu a patřil rodu Schwarzenbergů.

Zestátnění po druhé světové válce vedlo k devastaci paláce, která trvala až do roku 2004, kdy jej pro Národní galerii získal tehdejší ředitel Milan Knížák. Palác byl zrekonstruován a poté v něm sídlila část sbírky 19. století.

Současný ředitel Národní galerie Jiří Fajt předloni slavnostně vyhlásil novou spolupráci s vídeňskou Thyssen Bornemisza Art Contemporary (TBA 21) a v médiích kolovaly jeho fotografie s Franceskou von Habsburg, majitelkou sbírky současného umění, která měla být zapůjčena a vystavena právě v Salmovském paláci. Nadace si otevřela svoji pobočku v Praze a v projektu zaměstnala několik lidí. Byla podepsána spolupráce na několik let, v Salmovském paláci se měla objevit zvučná jména jako Cerith Wyn Evans, Olafur Eliasson či Candice Breitz.

K realizaci nedošlo z důvodů nemožnosti

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější