Všechna čísla týkající se koronaviru jsou víceméně špatně. Musíme se naučit žít s nejistotou
Denně čteme, kolik přibylo pozitivně testovaných, o kolik jsme na tom lépe či hůř ve srovnání s jinými zeměmi, jaká je prognóza dalšího vývoje. Všechna tahle čísla jsou užitečná jen tehdy, bereme-li je s velkou rezervou. Požadovat od nich jistotu a přesnost nemá smysl. Přesto to často děláme.
Dva stojí v bouřce pod stromem, kolem nich to tříská a jeden říká druhému: „Ničeho se neboj, pravděpodobnost zásahu člověka bleskem je v naší zemi jedna ku půl milionu.“ To je příklad mylného závěru ze správné statistiky neboli naprosto běžná věc.
Z jakýchkoli dat lze vyvodit mylné závěry – daleko snáze než správné. Ohledně koronaviru se to kolem nás děje jak na běžícím pásu, protože málokdo odolá. Čísla popisující vývoj onemocnění u nás i ve světě sledujeme skoro všichni. Působí hypnoticky. Často se k nim vysloveně upínáme. „Podívejte, ta křivka se začíná ohýbat!“ Vztah k číslům a křivkám spadá u některých lidí vysloveně do kategorie magického myšlení: hledíme na ně a vidíme v nich hloubku, hrozbu či spásu.
Většinou tam ale nic z toho není.
Data o koronaviru jsou užitečná, pokud se s nimi správně zachází. Laici i odborníci je musí akceptovat tak, jak jsou, protože nic lepšího není k dispozici. Je však potřeba číst je opatrně. Brát je vážně, nikoli doslova, jak říkají někteří američtí novináři o Donaldu Trumpovi.
Počet nakažených
Všichni sledujeme počet nakažených – například na webové stránce ministerstva zdravotnictví, mimochodem velmi pěkně udělané (i to posiluje důvěru v čísla) – a ať chceme, nebo ne, podvědomě ho považujeme za hlavní míru epidemie.
Je ale jasné, že vykazovaný počet nakažených (přesněji řečeno pozitivně testovaných) závisí především na tom, kolik lidí otestujeme. Denní přírůstky počtu testovaných jsou u nás stále větší, protože se systém testování zlepšuje a zapojuje se do něj více laboratoří. 15. března, tedy před deseti dny, bylo otestováno tisíc lidí. Dnes je to přes čtyři tisíce.
Kdybychom naopak zítra neotestovali nikoho, poklesne denní přírůstek nakažených na nulu, což je důvod k radosti, no ne? A kdybychom zítra otestovali sto lidí a 99 z nich bylo pozitivních, dosáhli bychom také zřetelného poklesu na křivce, která ukazuje, jak přibývá nakažených.
Nebylo by tedy lepší uvádět, kolik procent lidí má ten který den pozitivní test? Trochu ano (je to číslo, které u nás v posledních dnech kolísá mezi pěti a deseti procenty), ale ne příliš. Tento ukazatel by byl cenný, kdyby se
