Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Díky robotům zvládneme tisíce testů týdně, dochází nám ale materiál, říká šéf olomouckého centra

Vědci v Ústavu molekulární a translační medicíny při Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se 20. března 2020 připravovali na testování vzorků na nový typ koronaviru, které začalo v týdnu od 23. března 2020. K dispozici mají velkokapacitní zařízení na izolaci a genotypizaci nového koronaviru, kde mohou diagnostikovat denně kolem tisíce vzorků. Na snímku je Soňa Gurská z týmu Covid-19 při testování činnosti velkopipetovacího zařízení, které může naráz přepravit 384 vzorků do jamek, přičemž jedna jamka přísluší jednomu pacientovi. Foto: ČTK
Vědci v Ústavu molekulární a translační medicíny při Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se 20. března 2020 připravovali na testování vzorků na nový typ koronaviru, které začalo v týdnu od 23. března 2020. K dispozici mají velkokapacitní zařízení na izolaci a genotypizaci nového koronaviru, kde mohou diagnostikovat denně kolem tisíce vzorků. Na snímku je Soňa Gurská z týmu Covid-19 při testování činnosti velkopipetovacího zařízení, které může naráz přepravit 384 vzorků do jamek, přičemž jedna jamka přísluší jednomu pacientovi. Foto: ČTK

Dostat epidemii pod kontrolu má v Česku pomoct i vyšší míra testování lidí na koronavirus. Kliniky jsou ale přetížené, a tak se do analýz vzorků zapojují i vědecké ústavy a univerzity. Mnohé se samy nabídly a stát si od toho slibuje, že navýší počet testů o tisíce denně. Jako první se do toho ve středu pustil Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Za den dokáže analyzovat asi tisíc vzorků. Jak testování probíhá a jaká jsou jeho úskalí, popisuje ředitel ÚMTM Marián Hajdúch.

Jste první laboratoří na akademické půdě, která pomáhá analyzovat vzorky na koronavirus, postupně se ale mají přidávat další. Jak zpracování vzorků a následná analýza probíhají?

Minulý týden jsme požádali Státní zdravotní ústav o povolení testovat, dostali jsme ho obratem během několika hodin, protože jsme splnili všechny požadavky. Nejsme čistě akademickým pracovištěm – jsme součástí Fakultní nemocnice Olomouc, a tudíž jsme současně zdravotnickým zařízením. Byli jsme si vědomi, že i díky robotům schopným zpracovat vzorky máme nesrovnatelně vyšší kapacitu než klinická pracoviště a že je potřeba s testováním pomoci. Na přechodnou dobu jsme zastavili některé jiné výzkumné programy a rozhodli jsme se úsilí vrhnout směrem k testování na virus SARS-CoV-2.

Co se od té doby dělo?

Zaváděli jsme metody, informační systémy a dnes (ve středu) probíhá první ostré vyšetřování pacientských vzorků. Před chvílí je přivezla sanitka z vojenské nemocnice. Jsou to vzorky pacientů z uzavřené oblasti kolem Litovle a Uničova, kde máme v Olomouckém kraji nejvyšší výskyt pozitivně testovaných lidí.

Co je to vůbec za vzorky? Krevní? Nebo stěry z nosu? 

Krevní vzorky nevyšetřujeme, ty se nyní vyšetřují rychlotesty. My jsme ale od nich z řady důvodů v nemocnici ustoupili a děláme pouze PCR vyšetření (analýza vzorků v přístrojích zvaných Real-time PCR, pozn. red.), které se provádí ze stěrů ze zadní části nosohltanu a z výtěru z krku. To je kombinovaný stěr jednou tyčinkou. Narážíme ale na nedostatek

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Covid-19

Rozhovory

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější