Deník N

Epidemie přivedla nepřipravené Spojené státy nad propast. S nimi se nad ní ocitl i celý svět

Trump se pokouší uklidňovat americkou veřejnost vyhlášeními o tom, že krize brzy odezní a že s velkým nasazením USA vše zvládnou. Jenže je sám součástí problému. Foto: Joshua Roberts, Reuters
Trump se pokouší uklidňovat americkou veřejnost vyhlášeními o tom, že krize brzy odezní a že s velkým nasazením USA vše zvládnou. Jenže je sám součástí problému. Foto: Joshua Roberts, Reuters

Komentář Jiřího Pehe: Globální kalamity od začátku 20. století dodneška lze rozdělit na politické, ekonomické, zdravotní a ekologické. Přispěl k nim každý kontinent i každý civilizační okruh, i když ne každý ke všem a stejnou měrou. Tu současnou sice nezpůsobily Spojené státy, ale to, jak se s ní vypořádají, bude rozhodující i pro nás. A zatím to moc nadějně nevypadá.

Téměř všechny zdravotní kalamity v podobě epidemií či pandemií různých virů (španělská chřipka, hongkongská chřipka, SARS, HIV/AIDS i nový koronavirus) měly svůj původ v Číně, popřípadě v Africe. Ekonomické kalamity s globálním dosahem (Velká hospodářská krize z roku 1929, finanční krize z roku 2008) začaly v USA.

Za politické „pandemie“ nese pro změnu odpovědnost především Evropa (komunismus, fašismus a nacismus i dvě světové války). A v poslední době i Střední východ (islámský fundamentalismus a s ním spojený terorismus).

Odpovědnost za ekologickou krizi v podobě globálních klimatických změn pak lze obecně přičíst „industriální civilizaci“, která vznikla na Západě, ale rozšířila se do zbytku světa, takže na masovém ničení životního prostředí se dnes v různé míře podílejí všechny kontinenty (s výjimkou Antarktidy) a „civilizační okruhy“.

Zatímco v minulosti pandemie nějakého viru nevyvolala světovou ekonomickou krizi, při současném šíření nového koronaviru jsme naneštěstí svědky spojení hned tří typů globálních kalamit. Vše začalo jako zdravotní krize v podobě epidemie v Číně, ta se ale v globalizovaném světě rychle rozšířila po celé planetě. Ve své první fázi způsobila kromě ztrát na životech a škod na zdraví desetitisíců lidí rostoucí ekonomické otřesy tím, že v čínském hospodářství zasáhla industriální motor současné světové ekonomiky.

Ve své další fázi se nyní šíří Evropou a v USA, kde kromě škod na zdraví a ztrát na lidských životech začíná působit kvůli nejrůznějším postupně přijímaným restrikcím, omezením volného pohybu a karanténám obrovské škody ekonomické. Jednou z historických lekcí při zkoumání globálních kalamit přitom zůstává skutečnost, že zejména velké ekonomické krize vyvolávají následné krize politické, které mohou vyústit až do válečných konfliktů.

Jelikož původcem akcelerující ekonomické krize není tentokrát přímo omyl v lidském jednání, ale vynucené reakce na globální šíření přírodní katastrofy, je případné řešení této kalamity mnohem méně v našich rukách. Ani tři měsíce po vypuknutí epidemie nevíme, jak přesně se vir chová, zda přežije v teplých měsících, zda se nevrátí, třeba v horší podobě. Není tedy jasné, kdy současná restriktivní opatření, která způsobila a akcelerují ekonomickou krizi, budou moci skončit.

Šíření viru mimo Čínu není zatím ani zdaleka pod kontrolou. Od prvního oznámeného případu onemocnění koronavirem utekly více než dva měsíce, když 6. března dosáhl počet nakažených v celosvětovém měřítku 100 tisíc lidí. Stačilo ale už jen dalších dvanáct dní, aby se 18. března počet vyšplhal na 200 tisíc. A pouhé další tři dny, aby 21. března dosáhl 300 tisíc a 25. března 430 tisíc (do stejné doby bezmála dvacet tisíc zemřelo a přes 111 tisíc lidí se vyléčilo).

Když si USA kýchnou…

Skutečnost, že současná pandemie nejprve zasáhla největší ekonomiku světa a nyní začíná ochromovat hospodářství v USA i v Evropské unii, je potenciálně velmi nebezpečná. Zcela zásadní pro další vývoj je

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější